Atlantic Council ovlivňuje velkou část amerických zákonodárců a nepochybně ji musí registrovat i administrativa prezidentů. Můj velice oblíbený strategickopolitický portál National Inerest je naopak mnohem pluralističtější a slyšíme zde hlasy jak jestřábí, tak i umírněně holubí.

Přesto při čtení článku v nezávislém portálu The Hill, který zase tak často nečtu, jehož adresáti jsou především zákonodárci obou komor z pera Andrewa Lathama, professora mezinárodních vztahů na Macalester College v St. Paulu jsem zažíval skvělé pocity. Takový článek by u nás v žádném mainstreamovém deníku nevyšel, jakkoliv je nám stále vemlouváno, jak u nás panuje svoboda slova. Houby s octem, žádná svoboda. Zgleichšaltovaní novináři, kteří se dostali k lizu po roce 1989 jako výsledek mocenského převratu a zabetonovali se na svých pozicích a podařilo se jim infikovat trvalým jedem nenávisti i nastupující generaci.

Nuže najděte si sedm minut času a kochejte se nefalšovanou formou svobody, která Rusko na jedné straně vůbec neadoruje, ale o to více vyniknou ve zkráceném znění uvážlivé a jasné formulace autora:

Zprávy o úpadku Ruska jsou značně přehnané

Jak… ukázala krize na Ukrajině…, Rusko není geopolitickým košem jako v bezprostřední postsovětské éře. Není to ani bitový hráč na světové scéně, který je často zobrazován jako v západním tisku. Ve skutečnosti právě naopak: Rusko nazíráno nezaujatě a v chladném světle Realpolitik je jednoznačně „velmocí“ – zemí disponující jak podstatnými nástroji národní moci, tak vůlí tyto nástroje využívat k ovlivňování politických výsledků po celém světě. A každá americká velká strategie, hodná toho jména, bude muset vzít tento nepopiratelný fakt v úvahu.

Ruská armáda dnes není špatně vycvičenou a špatně vybavenou chátrou branců, které se v Čečensku v polovině 90. let tak špatně dařilo. Moskva, z velké části pobídnutá touto zkušeností, provedla radikální modernizaci a modernizaci jaderných a konvenčních sil země s ohromujícími působivými výsledky. Zatímco mezi Ruskem na jedné straně a Spojenými státy a Čínou na straně druhé přetrvávají určité asymetrie, vzkříšené schopnosti „tvrdé síly“ Ruska jej nyní řadí do stejné ligy jako tyto dvě uznávané velmoci – a do jiné ligy, než téměř všechny ostatní jiné země na planetě.