A otázka dnes vůbec nezní tak, zda Rusko připustí nebo nepřipustí, že se Ukrajina od něho politicky odpojí…Tato otázka je nepřípadná. Ukrajina si svou nezávislost zažívá po dobu 24 let a výsledky jsou stále horší a horší… Inu umělý útvar… Je vlastně úplně jedno, kdo je prezidentem či předsedou vlády…
Těch pár olicharchů, kteří kontrolují 90%v HDP si vždycky poradí… Kučma či Juščenko, Tymošenková či Janukovič…vsjo rovno. Korupce povýšená jako norma žití a politici, kteří za desátky z miliard jsou ochotni všeho…
Jakmile na počátku této revoluce, či polofašistického povstání (jak kdo chce) , se objevil v Kijevě americký senátor Mc Cain a bývalý gruzínský prezident Saakaschvili, oblíbenec to Západu coby údajný prozápadní demokrat, jinak též známý přežvykovač své vlastní kravaty v přímém televizním pořadu, milovník Stalina, diktátor potlačující opozici a vymetený Gruzínci za debakl při absurdním vyvolání gruzínsko- ruského konfliktu, bylo jasné jak věci skončí. A když se tam objevil trapný ministr zahraničních věcí USA Kerry, který mluví rychleji než myslí a není schopen stačit tempu Ruska s jeho reakcemi na svá nedomyšlená vyjádření, což zachránilo tisíce životů ke štěstí některých národů viz Sýrie.., pak byly věci dovršeny.
Západ, ke kterému patříme – a i já to nerozporuji- už dávno mnoho neznamená. A navíc, jeho představitelé – politici, ač neskutečně dobře placení – a nepochybně nezdůvodněně – vůbec nepřemýšlejí..
Vše je ve vývoji a nic není… jak říkal Voskovec s Werichem definitivní. Rusko se velmi poučilo ze svého pádu téměř stejně jako Německo…Obě země dnes prostě umí.
Proti agresivní politice Západu začíná Rusko nově právě pro řadové obyvatelstvo Západu i světa vůbec, představovat významného mírového činitele…
Zatímco u nás díky média a politici Putina nenávidí, svět jej vidí jako ochránce míru… a odůvodněně… V poslední době zabránil vojenské v akci v Sýrii i Iránu.
A nikoliv proto, že by snad nebyl schopen použít sílu, ale proto, že poučen svou minulostí tu sílu uplatňuje velmi měkce…ba extrémně zdrženlivě…Ovšem pokud ti pitomci, kteří se dostali k moci v Kijevě to nepochopí, pak mají přirozeně smůlu.
Ukrajina se totiž zbláznila… Chaos, krev, rozvrat tam bude pokračovat…
No zbláznila…Jedná jen tak, jak se dalo přece z toho Majdanu očekávat…
A Západ vůbec není schopen s tím cokoliv udělat.
Ty nejtemnější a nejagresivnější síly se teprve probouzejí a Západ, který počátek tohoto rozvratu nastartoval, nemůže nic…jen hloupě plácat a cosi slibovat…
A vlastně je to jedno.
Vše zlé je k něčemu dobré…
Situace na Ukrajině se bude zhoršovat…
Západ - tedy my (všímáte si, že férově neignoru realitu?) nemáme sílu procesy na Ukrajině usměrňovat – a když – tak jen pár komických ministrů na jeden den… Nic víc.
Asi tak:
Pro naše děti a vnuky platí, že zde útvar zvaný Západ bude ještě nějakou dobu existovat. Lidé si zde budou ve vztahu k ostatnímu světu ještě přijatelně žít, vlastně lépe než 60% světa…
Ale nehrajme si na to, že něco zásadního Západ může ovlivnit…
To si možná myslí část ukrajinského národa, ale je v našem zájmu je z toho poměrně brzo vyvézt.
My bychom Ukrajinu jako naši součást rozhodně nazvládli…
Rusko to tam bez našich nákladů zvládne lépe.
Konec konců opakuji : Ukrajina nikdy politicky jako subjekt k Evropě nepatřila a od 11. století byla tak či onak vždy v nějakém vztahu podřízennosti ke svým sousedům.
Vývoj bude zřejmě drobně brutální, ale mějme na paměti, že Západ odstartoval tyto procesy vytvářením neodůvodněných nadějí o svých možnostech. A hlavně Ukrajinci jsou zcela jiní než my..
A tím se vracím ke Gruzii… Tak také dostala šanci. Ovšem teprve poté, kdy se součástí její politiky stalo realistické vnímání svých možností, včetně vztahu k Rusku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Vyvadil
