Jiří Vyvadil: Sedmého dubna byl obnoven bipolární svět USA-Rusko… Aspoň něco

08.04.2017 14:30

Připusťme, že včera, kdy jsme se ráno probudili a pustili si zprávy, byl asi mnohý z nás překvapen a mnohý z nás i zděšen z raketového útoku USA na syrskou leteckou základnu. V těch prvních hodinách to skutečně vypadalo na začátek možného velkého konfliktu USA versus Rusko.

Jiří Vyvadil: Sedmého dubna byl obnoven bipolární svět USA-Rusko… Aspoň něco
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Vyvadil

Následně se ovšem věci silně posunuly.

Že se Američané dopustili agrese proti suverénnímu státu, pochyb není. Že ovšem vojensky byla tato agrese provedena maximálně šetrně a navíc Rusko bylo včas varováno, a to i tak, že mohlo varovat svého spojence Asada, pochyb také není.

Co ovšem je vlastně nejdůležitější, že tímto aktem  Trump okamžitě proti sobě a zřejmě úmyslně postavil jako jediné protivníka a soupeře Rusko a  ostatní pominul, je také jisté. Mimochodem, že vyzýval světovou civilizaci, aby se k USA připojila, na tomto faktu nic nemění.

Je podstatné, jak jednal. Nechtěl souhlas spojenců, nezajímal se o NATO a už vůbec ne o stanovisko Evropské unie, která je trvale slovy Václava Klause pod jeho rozlišovací schopností.

Tak jako celá Amerika žije údajně v panické hrůze před Putinem a Ruskem, musel Trump Američanům vyjít vstříc a vyzvat Putina i Rusko na souboj. Nikoho jiného…

Ten akt byl  aktem prezidenta USA Donalda Trumpa namířený k narovnání vztahů k jedinému soupeři, kterého bere vážně, a to prezidentu Ruska Vladimíru Putinovi.

Samozřejmě, že onen geopolitický souboj v podstatě celého světa, se nyní odehrává v Sýrii. A v zásadě platí, že  Asad sehrává roli sice prvořadou z hlediska požadavků na odstranění či neodstranění, ale jen potud, že když jej Trump odstraní, vyhrává geopoliticky Trump a jeho USA, a když jej Putin udrží, vyhrává geopoliticky  Putin a jeho Rusko.

To, jak až přezíravě Trump nahlíží na ostatní svět, včetně další světové velmoci Číny, se snad nejmarkatněji projevovalo při jednání s čínským prezidentem Si Tin- Pchinga.

Trump rozesílal ze  své rezidence na facebooku radostná videa, jak jeho vnoučata před čínským prezidentem tančí a on vesele říkal na kamery, že se o ničem nedohodli, ale jsou přáteli. Dokonce není jasné, zda čínského hosta informoval, že právě vydal příkaz k útoku na Sýrii, tedy zemi, kterou Čína, solidární s Ruskem rovněž na mezinárodním poli podporuje. Spíše to vypadá, že ne.

A tak zatímco se čínský prezident nořil do - pro sebe zcela nečekané a neznámé absolutní mediální bezvýznamnosti, Trump si slastně prožíval pobyt ve svém letovisku. Sice nic s čínským prezidentem nedojednal, ale to asi není problém, protože zřejmě zatím otevřeně řečeno nedojednal nic s žádným ze svých hostů.

Přesto si zřejmě užíval pocit pána světa. Trump zcela čínského prezidenta jako rovnocenného politického partnera deklasoval.

A ač naše média, zejména ČT se radovaly, stejně  tak deklasoval své západní spojence. Zatímco jeho předvčerejší  odpůrci v NATO a EU jako např. Hollande švitořili se svou podporou a chtěli se vlísat do nějaké společné akce, Trump si v podstatě jen užíval své postavení. Nějaký Hollande jej samozřejmě nezajímá. Jeho by maximálně zajímalo, kdyby zvítězila Marine le Pen, která chce opustit EU

Ano, koho tím uvedl do stavu možná nejvyšší aktivity bylo Rusko. Bylo rozhořčené a zvažovalo protiakce. Ale to jistě bylo Trumpovým cílem.  

Ne, že by jistě generál Mattis nesnil o kobercových útocích na Sýrii a možná dokonce o preventivním jaderném útoku na hlavní centra osídlení v Rusku, to určitě ano.

Přesto to ve vztahu k Rusku i celému světu vypadá následovně : „Já Donald J. Trump jsem tady a budeme se tvrdě bavit a vyjednávat. Jasně jsem říkal v předvolební kampani, že základní črtou zahraniční politiky USA musí být nepředvídatelnost a ona také bude. Takže Vladimíre Vladimíroviči, my dva tvoříme geopolitickou soutěžní osu. Bude to kdo z koho, na ostatních v podstatě nezáleží…“

Tento přístup je samozřejmě agresivní, ale v rozhodujících momentech směřuje ke zjednodušení vztahů, tak jak se nešťastně vytvořily po roce 1989. Trump si chce užívat napůl přátelský a napůl nepřátelský styk s Ruskem. Teprve  až se doma  jednoho dne obrátí nyní žalostné preference 37% k 55% a alespoň zčásti opadne současné běsnění demokratické, ale i McCainovské republikánské opozice, bude mít volnější ruce.

Ano. Je to takové Vrtěti psem Donalda Trumpa…Každý vojenský útok v zahraničí obratem amerického prezidenta posiluje. A tento, na rozdíl například od zničení Libye Obamovou administrativou byl nejšetrnější, jaký mohl vůbec být…

V pátek 7. dubna 2017 se multipolární svět změnil na bipolární.

Za každou z velmocí se budou řadit spojenci.

USA mají Západ a sunitské státy, Rusko nejspíše Čínu, Indii či Irán a šíitské státy.

EU, a to je rozumné, bude sehrávat jen roli štěbetající štafáže, která zajímá jen evropská média a nikoho jiného…

Držme si klobouky…

A každý z nás si může vsadit na svého vítěze.

U mě je to jasné: Je to Putin.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…