USA jsou prostě již směšné, nejen svými tanečky kolem severní Koree, kde na svém twitteru Donald vysílá už 155 poslední varování, že tedy jeden den zasáhne ohnivou mocí a druhý den zase nezasáhne a jeden den děkuje Číně a druhý den jí uděluje sankce. A to nejhorší, co je, že na rozdíl od Ruska, které je vlastenecky jednotné a pevně semknuté jako jeden muž, Amerika je na prahu občanské války a hovoří o tom už kde kdo.
Slabost a bezmocnost Trumpa před americkou opozicí pak vede k tomu, že v rozporu se zcela správnými instinkty se rozhodl posílit vojenské angažmá v Afgánistánu.
V Afgánistánu nelze zvítězit. Ve třech válkách v 19. století byli poraženi Britové, v jedné Sověti a nyní se už jen čeká, kdy budou poraženi USA a NATO, neboť tato poslední již 16 let trvající válka je samozřejmě dominantně vedena USA, ale chtě nechtě i my jako hlupáčci jsme do ní zapojeni.
Na rozdíl od Sýrie, Libye a možná i Iráku, kde jsou místní síly, jež jsou schopny reálně se připojit k bojům s těmi, kdo jim pomáhají (v Sýrii a zřejmě i Libyi prim hraje ze světových velmocí Rusko), v Iráku jsou to USA-Irán-a zčásti rovněž Rusko, v Afgánistánu je jasné, že budoucnost patří Talibanu a nedej bože i dalším džihádistickým skupinám včetně „islámského státu“ či Al-Kaidy, a to, co tam jaksi formálně vládne je sice „náš, ovšem nikoliv příliš stabilní režim“.
V Sýrii nepochybně Rusko ještě více posílí, v Libyi jakbysmet, a obecně jeho pozice na Blízkém východě bude silná, ne- li dokonce dominantní. Rusko jako jediné umí vést poctivý dialog s Iránem, Izraelem, Egyptem, samozřejmě Sýrií, legitimním vojenským vůdcem Chalífem Haftarem, Saudskou Arábií i Katarem, to v Afganistánu bude pozice USA a NATO trvale vratká, vítězství přijít nemůže a poziční boje mohou trvat další desetiletí. A USA a vojska NATO budou moci mluvit o štěstí, nebudou-li si muset jednoho dne zachraňovat holý život.
USA mají před sebou černou perspektivu, tím hlavním důvodem je vnitřní morální a politický rozpad tím vnějším důvodem mohou být neúspěchy mimo jiné na afgánském bojišti.
Rozhodnutí o posílení vojenského angažmá v Afghánistánu Amerikou je chybný krok.
Zatímco nyní sice USA rozhodně nevítězily, ale alespoň katastroficky neprohrávaly.
Teď cokoliv nového může být označováno už jen jako porážka.
Asi to tak má být…
Jiří Vyvadil
zakladatel skupiny Přátel Ruska v České republice
Psali jsme:
autor: PV
