Jeho následovníci dělají opak. Jak prezident, tak premiér nás ve svých projevech balamutí, že je vše v pořádku, že masová nespokojenost občanů se situací země a jejími perspektivami není na místě, zveličují skromné úspěchy a prohry připisují stejně jako bývalí totalitní vládci dezinformátorům a zahraničním a domácím škůdcům. Pokoušejí se lakovat poměry na růžovo, namísto toho, aby vážně a otevřeně hovořili o problémech, k jejichž řešení byli do svých funkcí zvoleni.

A problémy před námi jsou opravdu vážné a mají zcela jasnou příčinu. Tou je dnešní zelená politika Evropské unie, která má za cíl socialistickými regulacemi a všudypřítomnými zákazy všeho na všech úrovních spolu s umělým zdražením energií a všech dalších navazujících položek snížit životní úroveň obyvatelstva, a tím i spotřebu a emise v chimérickém boji s klimatickou změnou. Tato politika je příčinou úpadku průmyslu u nás i v Německu a dalších zemích a deindustrializace Evropy. Je to vědomé směřování levičáckých elit, které nám vládnou, a pokud to jasně neřekneme a tuto politiku neodmítneme, nemáme šanci úpadek zastavit. Bude jenom hůř. Letos ani v příštích letech se při pokračování této politiky nic k lepšímu obrátit nemůže. Budeme dále chudnout a propadat se v mezinárodním srovnání.

Bohužel jsme na tom stejně jako v dobách agónie reálného socialismu. Už se sice může hovořit o některých problémech, ale pojmenování příčin je ve vrcholné politice stále tabu. Příkladem budiž neustále omílaná Draghiho zpráva o evropské konkurenceschopnosti, která relativně pravdivě popisuje tristní stav ekonomiky EU a hrozivé trendy, ale jako čert kříži se vyhýbá analýze příčin této situace. Krizi navrhuje řešit ještě většími dávkami medicíny, která EU do dnešního maléru přivedla. Lze ji popsat známým zprofanovaným heslem – „Více Evropy“, které pokrokáři a eurofanatici opakují při každé příležitosti.