Případ první:

Ve víkendových prezidentských volbách na Ukrajině porazil člověk bez jakékoliv politické zkušenosti, herec Volodymyr Zelenskyj reprezentanta zkorumpovaného vládnoucího prozápadního establishmentu a dosavadního prezidenta Petra Porošenka. V komentářích našich médií i politologů se vyjadřuje skepse nad volbou Ukrajinců, nejistota, co může volba náhodného člověka zemi přinést, pochybnosti o jeho zázemí i budoucích krocích. Zmiňují se konspirační teorie o napojení na Rusko, někteří neváhají hovořit o židovském původu Zelenského. Titulky jako „Holobrádek“ se nepovažují za nic urážlivého a dehonestujícího vůči pro nás i Evropu velmi důležité zemi.

Co platí pro Ukrajinu, neplatí pro Slovensko. Před měsícem jeho voliči rovněž hlasovali pro do té doby neznámou kandidátku bez politických zkušenosti. Otázky a rizika jsou stejné jako na Ukrajině. Oficiální reakce našeho mainstreamu však byla zcela opačná. Kdo si ve všeobecném jásotu dovolil zapochybovat a zmínit rizika náhodné volby neznámé osoby bez zkušeností do čela státu, byl ukřičen a urážen.

Případ druhý:

V souvislosti s požárem pařížské katedrály Notre Dame jsme si mohli mnohokrát přečíst v tisku o významu tohoto svatostánku pro francouzskou státnost a identitu. Tvrdí, že je pochopitelné, že i přísně konfesijně neutrální francouzský stát se musí ujmout obnovy, protože se neštěstí netýká pouze církve či katolíků, ale všech obyvatel Francie. Těm totiž katedrála jako státní symbol svého druhu patří.