Jiri a Leni Valenta: Bude vlát ruská vlajka na Pražském hradě?

23.01.2018 19:56

Význam nadcházejících prezidentských voleb v České republice je ve Washingtonu značně podceňován. Ale jeho převládající názor na to jako na nepříliš významnou událost v malé evropské zemi je mylný!

Jiri a Leni Valenta: Bude vlát ruská vlajka na Pražském hradě?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezidentská standarta

Mezi uchazeče patří dosavadní prezident, otevřený a politicky „nekorektní“ Miloš Zeman, který získal v prvním kole voleb 39% hlasů. Jeho soupeřem je chemik Jiří Drahoš, korektně vyhlížející, leč politicky nezkušený bývalý předseda Akademie věd, který získal 27%. V tomto týdnu se očekává těsné soupeření.

V Americe jsou Zemanovi nepřátelé vedeni bývalou přítelkyní Václava Havla Madeleine Albrightovou spolu s prezidentem Barackem Obamou.

Všemožně touží po Zemanově porážce, obdobně jako v případě prezidenta Donalda Trumpa, kterému Zeman se v některých ohledech podobá. Stejně jako u Trumpa je jednou z kardinálních otázek, zda je Zeman proruský, jak ho charakterizují jeho nepřátelé v USA a české média. Ještě důležitější je však Zemanova tvrdá linie týkající se muslimské imigrace. Odmítá akceptovat imigrační kvóty navrhované Evropskou unií, a to nehledě na případné soudní spory s EU.

Trochu české historie je na místě. Je zajímavé, že pražské události v minulém století v letech končících osmičkou se často odehrály s dalekosáhlými důsledky. V roce 1918 přispěl k rozpadu rakousko-uherského impéria a založení demokratického Československa český politik v emigraci T.G. Masaryk.

V roce 1938 se britské a francouzské usmíření s Adolfem Hitlerem v Mnichově vedlo k zabrání českých sudetských území a o rok později k vypuknutí druhé světové války.

V roce 1948 se stal komunistický převrat v stále demokratické Praze klíčovým impulsem k založení NATO o rok později.

V roce 1968 sovětská invaze do Československa zaměřená na potlačení Pražského jara, se stala slovy mého mentora Josepha Korbela (otec Madeleine Albrightové) mementem pro budoucí demokratické revoluce. V roce 1989 se dramatik Václav Havel, (podle Zemanových slov „vynikající disident“) stal prezidentem nové, demokratické Československé republiky.

Nyní je rok 2018, dojde opět k zásadní změně? Maďarský premiér Viktor Orbán, který proti Bruselu vystupuje někdy společně se Zemanem, si to myslí: "Evropané mají jasnou vůli. Nechtějí žít pod hrozbou terorismu, chtějí, aby jejich hranice byly chráněny... Věřím, že rok 2018 bude rokem obnovy vůle evropských občanů. "

V roce 1968 autor této statě společně se svým spolužákem Zemanem hájili pražské reformy před nepřátelským akademickým publikem v Leningradu a Moskvě jen pár týdnů před sovětskou invazí . Miloš Zeman byl vyhnán z komunistické strany kvůli své opozici vůči Sovětům. Byl také třikrát propuštěn z práce. Naproti tomu jeho soupeř Drahoš opakovaně cestoval na Západ pod bdělou kontrolou české tajné policie.

Je tedy mimořádně komické a znepokojivé sledovat hlavní média, ve kterých se odehrává střet Zeman a Drahoše, jako spor, zda se Praha bude "orientovat na Východ nebo na Západ". 14. ledna New York Times dokonce uveřejnil kafkovskou absurditu politického pozorovatele. Pokud bude Zeman znovu zvolen, že "bude vlát nad Pražským hradem ruská vlajka".

Zatímco Havel zpochybňoval pojem národního zájmu, Zeman jako národohospodář upřednostňuje dobré vztahy s Ruskem, protože to vyžadují především ekonomické zájmy. Česká republika stále závisí na energetických zdrojích a ruský trh představuje významný exportní potenciál pro české firmy; což možná Zemana vede ke zdrženlivému postoji v rusko-ukrajinském konfliktu. Přesto nezpochybňuje pozici NATO a trvá na plnění našich povinností vůči NATO.

Zeman je nesmlouvavý ve své podpoře Izraele. Kdysi dokonce přirovnal Arafata k Hitlerovi. Inicioval pravidelná setkávání izraelských a českých vládních kabinetů. Podporuje Trumpovo rozhodnutí přesunout ambasádu USA do Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ho označil za "nejlepšího přítele, kterého Izrael má v Evropě."

Zemanova porážka by Evropu zbavila silného hlasu proti antisemitismu a islámofašismu. Drahoš, nezkušený vůdce, bude pravděpodobně poddajnější požadavkům Bruselu v otázce přijetí kvót pro převážně muslimskou imigraci.

Na základě těchto faktů se domníváme, že opětovná volba Zemana je v americkém národním zájmu.

Jiri a Leni Valenta

Jiri Valenta je ředitelem Institutu pro studia postkomunismu a terorismu, Miami, USA V roce 1968 emigroval do USA, kde působil mj. jako profesor a koordinátor sovětských a východoevropských studií na Vojenské námořní akademii, analytik NSA a poradce vlády R. Reagana. Člen Council on Foreign Relations: Publikuje kromě jiných magazínů také v prestižním Foreign Affairs.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

12:26 Václav Hošek: Příležitosti se meze nekladou

Chtěl bych se dožít toho, až naše silnice budou brázdit jen elektrické vozy. Jak říkají pirátští pos…