Mezi uchazeče patří dosavadní prezident, otevřený a politicky „nekorektní“ Miloš Zeman, který získal v prvním kole voleb 39% hlasů. Jeho soupeřem je chemik Jiří Drahoš, korektně vyhlížející, leč politicky nezkušený bývalý předseda Akademie věd, který získal 27%. V tomto týdnu se očekává těsné soupeření.

V Americe jsou Zemanovi nepřátelé vedeni bývalou přítelkyní Václava Havla Madeleine Albrightovou spolu s prezidentem Barackem Obamou.

Všemožně touží po Zemanově porážce, obdobně jako v případě prezidenta Donalda Trumpa, kterému Zeman se v některých ohledech podobá. Stejně jako u Trumpa je jednou z kardinálních otázek, zda je Zeman proruský, jak ho charakterizují jeho nepřátelé v USA a české média. Ještě důležitější je však Zemanova tvrdá linie týkající se muslimské imigrace. Odmítá akceptovat imigrační kvóty navrhované Evropskou unií, a to nehledě na případné soudní spory s EU.

Trochu české historie je na místě. Je zajímavé, že pražské události v minulém století v letech končících osmičkou se často odehrály s dalekosáhlými důsledky. V roce 1918 přispěl k rozpadu rakousko-uherského impéria a založení demokratického Československa český politik v emigraci T.G. Masaryk.

V roce 1938 se britské a francouzské usmíření s Adolfem Hitlerem v Mnichově vedlo k zabrání českých sudetských území a o rok později k vypuknutí druhé světové války.