Josef Brož: Pražský chodec v Paříži uprostřed prodlouženého výjimečného stavu

25.02.2016 11:42 | Zprávy

Praha-Paříž: sentimentální itinerář jedné návštěvy

Josef Brož: Pražský chodec v Paříži uprostřed prodlouženého výjimečného stavu
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Sídlí přímo naproti Eiffelově věži

Paříž, metropole Francouzské republiky, vypadá v tyto dny zcela obyčejně. Převážně prší, občas vysvitne slunce, nic neobvyklého. Jako v Praze. V metropoli, stejně jako v celé zemi ale vládne po atentátech ze 13. listopadu o další tři měsíce prodloužený výjimečný stav. Dnes, stejně jako včera, se vyplatí být v Paříži chodcem, protože vidíte více, než když se přemiťujete jinak. Ale zkusil jsem i jiné možnosti.

1.

Letadlo Czech Airlines mělo zpoždění – pouhých deset minut. Posádka to oznámila téměř hrdě: v češtině i v angličtině, aniž by se snažila o francouzštinu. Angličtina je přece světový jazyk, že? Při ranním letu bývala kdysi snídaně, nyní se podávalo občerstvení pouze placené – a ten gumový croissant a cappuccino mne stály dohromady celkem čtyři čistá eura. Dalších deset minut se vymotávám z terminálu letiště, a protože potřebuji dorazit za půl hodiny do centra města, po chvíli váhání si stoupám u východu do fronty na taxíka.

Dispečerka u východu má na sobě fosforeskující oranžovou vestu a na hlavě pod kapucou pevně omotaný černý šátek. Neklamné znamení, že tu neplatí žádná ústrojová kázeň, ale emanipované rozhodnutí (jejích bratrů). Je to ale milá dívka, a když se ptám, kolik to bude odhadem stát do centra, odtuší téměř přátelsky: „Nějakých 50 euro.“ Zaváhal jsem podruhé, ale když elegantní šedesátník ve slušivém modrém obleku a kufříkem se zlatými zámky přede mnou bere taxi bez mrknutí oka, rozhoduji se rovněž. Time is money.

Nastupuji do naleštěného černého mercedesu. Od volantu na mne hlaholí černošský řidič: „Bonjour, monsieur!“ - „Bonjour! Bonjour!“ zablekotal jsem a nahlásil ulici a místo. Vyrážíme a on si v klidu na GPS láduje směrové ukazatele. „Potřebuji se tam dostat do půl hodiny!“ říkám – a snažím se artikulovat výrazně, aby mi bylo jasně rozumět. „C´est pas possible!“ odtušil on jaksi sám pro sebe. Polil mne studený pot. Ocitl jsem se v pasti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. František Jura byl položen dotaz

Ministr sportu

Já souhlasím, že sport a zdraví je důležité, ale fakt kvůli tomu potřebujeme nové ministerstvo? Myslíte, že nový ministr fakt něco změní? Že přiměje třeba děti se více hýbat nebo třeba pomůže tomu, že rodiče budou na sport a další aktivity pro děti mít peníze? Nebo třeba na zdravé jídlo pro ně? Prot...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Kradli, ani poledne nesvětili

15:49 Jiří Paroubek: Kradli, ani poledne nesvětili

U Obvodního soudu pro Prahu 8 probíhá smutné představení, řeší se tam kauza Dozimetr.