Tenhle prudký nástup jara sebou přinesl i zvýšenou pracovní iniciativu související s tím, čemu říkáme jarní úklid. V dobách rozvinutého socialismu se konaly pracovní brigády, při nichž města i vesnice v rámci různých „akcí zet“ pořádala úklid na svých veřejných prostranstvích. Dnes se spoléháme spíše na to, že tuhle potřebnou péči za nás obstarají nějaké ty technické služby. Možná by žádného z nás neubylo, kdybychom alespoň ve svém nejbližším okolí také trochu poklidili. A nebo když už to ne, tak kdybychom alespoň sami nezaneřáďovali své okolí. Parky plné psích exkrementů, silniční příkopy lemované odpadem různého druhu, okraje lesů „ozdobené“ všemožným haraburdím, které by mělo mít své místo na skládkách, nebo ve sběru druhotných surovin, o tom bohužel svědčí.

Nepřeháním. V našem regionu podle příkopů plných plechovek od piv polské provenience snadno identifikujete, kudy vedou příjezdové trasy polských dělníků do kvasinské automobilky. Na silnici z Orlických hor do Dobrušky najdete nejen plastové pytle plné různého odpadu, které „přírodymilovný“ rekreant už nedovezl do své městské popelnice, ale dokonce i autosedačku, kterou kdosi umístil na pangejt silnice, snad pro spočinutí umdleného turisty. Tyhle přírodní „okrasy“ budou asi naší přírodu krášlit do té doby, než je za a) pracovníci SUS odstraní, nebo než za b) zarostou kopřivami a travou, která je milosrdně skryje. Varianta b) se mi zdá bohužel reálnější.