A vzápětí refrén: „Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod…“. Ve smyslu tohoto refrénu šly miliony lidí vstříc svému tragickému osudu, jiní, ovšem zdaleka ne takový počet, vstříc svým světlým zítřkům. Autoři tohoto pochodu, francouzský básník Komuny Eugéne Pottiér a skladatel Pierre Degeyter, jistě netušili, k jakým účelům a k jakým cílům bude jejich píseň jednou sloužit. Tak tomu bylo v Rusku od puče v roce 1917, později pojmenovaného VŘSR, tak tomu bylo v Československu od puče v roce 1948, později označeného slovy Vítězný Únor.
Po roce 1989 se zdálo, že se konečně karta začíná obracet. Poslední bitva sice vzplála, ale spíše pro ty, kteří se desítky let kochali tóny a slovy téhle světové hymny proletariátu. Vznikla iluze, že komunismu a levicovým ideálům vůbec, odzvonilo. Jak směšná se dnes jeví tehdejší anekdota, ve které Gustáv Husák vstane z mrtvých po třiceti létech a u trafiky na Václaváku požaduje Rudé právo. Když obsluze dlouze vysvětlí, že je to tiskový orgán komunistů, tak mu trafikant odpoví: Jó pane, pro těch pár přestárlých páprdů v rezervaci se to nevyplatí vydávat.
Amerika současnosti: Studentský časopis Stanford University v anketě navrhl, aby po 35 letech byl znovu zaveden kurs dějin západní civilizace. Šestinásobnou přesilou – 1992 ku 342 – účastníků ankety byl tento návrh zamítnut, neboť takovýto seminář by „vyzdvihoval bělošskou nadřazenost, kapitalismus, kolonialismus a všechny ostatní opresívní systémy, které ze západní civilizace pramení“. Jejich kolegové, studenti University of Kalifornia, po podobném hlasování letos v dubnu dosáhli toho, že vlajka Spojených států při vstupu do universitní budovy byla odstraněna. Důvod? Ten kus textilu, symbolizující zemi „pruhů a hvězd“, podle pánů (i slečen) studentů, zdůrazňuje kolonialismus a imperialismus, nadřazenost USA, nacionalismus přispívající ke xenofobii a rasismu, sexismus, netoleranci, islamofobii, homofobii a materiální nerovnost. Proto její odstranění bude tím nejlepším krokem k inkluzivitě. A tak si na kalifornské universitě pravděpodobně vyvěsí raději rudé trenýrky, stejně jako to učinila jistá skupina, jejíž název se dá číst také jako sto exkrementů, nad Pražským hradem.
Jestli to není také trochu tím, že první země světa, kterou Amerika po dlouhou dobu byla, si do svého čela zvolila muže, jehož krédem se stalo slíbit všechno všem. Asi i v Americe platí, že slibem neurazíš, ostatně za sliby, nikoliv za skutky, obdržel i Nobelovu cenu míru. Muže, který se pasoval do role toho největšího bojovníka proti americkému imperialismu. A teď to ta země hodlá napravit tím, že do stejného křesla posadí dámu, která mu tu silnou Ameriku pomáhala demontovat. A pokud to nebude ona, tak to bude nazrzlý miliardář, který měl sice kdysi českou krásku, ale jinak se chová, jako by právě spadl z jiné planety. To je dvojka! Jen tak mimochodem. Ve studiu Walta Dysneyho to tušili už dávno, proto s předstihem natočili film Lady a Trump.
Po celou dobu budování „světlých zítřků“ v téhleté zemi, byla Amerika – potažmo USA, symbolem kapitalismu a imperialismu, který se snažila vyvážet do všech koutů světa, a tak narušovat realizaci plánu vysněného ráje, kde „zítra již znamená včera“. Nyní se Amerika stává vývozcem marxismu a levicových utopií. Zombie vstávají z hrobů a infikují levicovým morem stále větší skupiny lidí. A že tahle infekce je přenosná jak virus zika, o tom svědčí i u nás různá hnutí, jako Hate Free Culture, party jako Klinika a další. Nákaze nejsnadněji podléhají skupiny kolem vysokých škol a universit, stejně jako je tomu v Americe.
A tak se zdá, že bitva znovu vzplála. Bohužel nikoliv ta poslední, ale jedna z těch prvních. V boji proti levicovému moru, který už zachvátil i Evropu, bude asi ještě nutné vybojovat nejeden boj, jehož výsledek nelze dnes zdaleka předvídat. A není vůbec jisté, zda se nakonec nenaplní vize jistého pana Francise Fukujamy, které se jmenují Velký rozvrat a nebo Konec dějin a poslední člověk. Ta vize není totiž vůbec optimistická!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
