Dávali tragikomedii „Intervence České národní banky“, ale pojali to jako veseohru. V přestávce totiž VM promítl výsledky průzkumu, z kterých vyplynulo, že asi polovina občanů vůbec neví, že nějaké intervence byly, a skoro nikdo neví, co způsobily. To rozveselilo představitele šéfa banky Rusnoka do té míry, že přiznal, že on také ničemu nerozumí a chování devizového trhu po intervencích je pro něj překvapením. Proč by také kdejaký herec měl rozumět měnovým operacím, když jiný herec si může zahrávat s atomovým válčením.
Po tomto úvodu se představení rozdvojilo na pohádku podávanou na obrazovce a tragedii vnímanou zasvěcenými. Pohádka byla celkem nudná.
Hodným bakéřům se podařilo vše zakamuflovat a že jsme na tom hůř než před intervencemi je podle nich úspěch, protože když oni ničemu nerozumí, tak jak by se někdo mohl opovážit říci, že bychom se bez intervencí měli lépe.
Tady mne napadá, že mi vrchní státní zastupitelství potvrdilo, že trestní oznámení ve věci ČNB došlo a splňuje požadavky, aby bylo projednáno.
Tragedie spočívá v tom, že se tu hraje ta dvojí hra. Na jedné straně nám ČNB ve službách Evropské banky a bůhví koho ještě předstírá, ve spolupráci nebo spolupachatelství se sdělovacími prostředky, že pro nás dělá to nejlepší, ale ve skutečnosti se jen snaží vyhnout odpovědnosti za to, jak nám škodí.
Vynecháme-li lhaní, je případ „intervence“ srozumitelný a jednoznačný.
Záměr oslabit českou korunu byl diletantskou chybou, nebo za tím byl zločinný úmysl. Prý hrozila deflace. Občanům nehrozila, ale není třeba se hádat. Jestli za dané situace bylo vhodné podpořit inflační pohyb, dalo se to udělat opatřeními působícími na zvýšení ceny práce. Cena skutečné práce byla a stále je podhodnocena, měla by být asi o 50 % vyšší. Došlo k tomu tak, že za komunistů byly součástí odměňování významné benefity ve formě levného nebo bezplatného poskytování mnoha životních potřeb. Bylo to něco na způsob nepodmíněného základního příjmu. Tato složka odměňování při transformaci národního hospodářství postupně zanikla rušením dotací, privatizací a úpadkem státu. Nikdy to nebylo kompenzováno a je to hlavní příčina nízkých mezd. Odbory zeslábly, nereklamovaly to, a zkázu dovršila chybná doktrina podporovat export nízkou cenou práce.
Extrémní orientace na export byla hrubou chybou také za situace, kdy byla špatnou měnovou politikou koruna těžce podhodnocena a poměr směnného kurzu a kurzu stejné kupní síly proti západním měnám byl zprvu 4.5 : 1 a zlepšoval se jen pomalu. Zároveň zanikla i dříve téměř úplná soběstačnost národního hospodářství. Trvalým úkolem proto bylo podporovat sbližování obou kurzů, ale o tom se mlčelo a pomalé zlepšování způsobovala jen nepřirozenost jejich obrovského rozdílu. Nakonec došlo na intervence za účelem oslabení koruny, a ty působily právě opačně a bylo zločinem tak postupovat. Slovo zločin je použito podle trestního zákoníku s ohledem na výši vzniklé škody. Výmluva, že šlo o neúmyslné pochybení, nepřipadá v úvahu. Za co by byl královský plat bankéřů, když ne za plnou odpovědnost .
Vraťme se k protagonistům pohádky. Herci Rusnokovi, který hrál překvapeného bankéře vysvětlíme, co se to děje po skončení intervencí a té pohádky. Zahraniční dramatik, autor scénáře, přiblížil divákům postavy bankéřů jako prosťáčky, kteří ani nevědí, že je rozdíl mezi směnným kurzem a kurzem stejné kupní síly, a po skončení akce jim připadá, že hlavní je ta hromada deviz, které vyměnili za dobré koruny. Ale ony jsou teď hlavní ty koruny, kterých je možná bilión a občas jich jejich držitelé trochu pustí na trh a křivka zotavujícího se kurzu koruny se obrátí vzhůru, obchodování se zastaví a nějaký čas to trvá, než se obnoví zotavování a tak se to opakuje. Těch nepotřebných korun je ale moc, takže kurz zůstne zkažený proti stavu, kdyby intervence nebyly, ještě velmi dlouho. Pohnout by se s tím dalo jen opačnými intervencemi, kupováním korun za ty devizy. Ztratil by se dříve kurzový rozdíl rovný zisku, kterého chtějí spekulanti dosáhnout, takže by byli rádi, ale zkrátila by se doba zvýšených kurzových ztrát exportu, a to by zmenšilo celkové ztráty, které intervence způsobí. Taková úvaha je ale na herce v té smutné pohádce moc složitá.
Josef Mrázek
Spojení 12
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
