Podle zákona je Česká televize veřejnoprávním médiem, které má sloužit objektivnímu informování občanů ve věcech veřejného zájmu. Měla by být médiem podávajícím vyvážené a nepředpojaté informace, které nejsou ovlivněny partikulárními či lokálními zájmy představitelů státní moci a veřejné správy. Jaká je ovšem skutečnost pohledem prostého občana naší vlasti?

Již několik let sledujeme záměrně zkreslované informace ve prospěch vládnoucí elity, především z pravého spektra naší politické scény. Vedení televize se v rámci autocenzury dopouští záměrných dezinformací obyvatel a programově zamlčuje objektivní skutečnosti. Cíleně dehonestuje některé vybrané hosty a dopouští se spekulací, které hraničí nejen se zdravým rozumem, ale někdy jsou na hranici zákona. Při reportážích s představiteli vlády či koalice jsou ve většině případů komentátoři servilní a podlézají svým hostům, nezřídka jim poskytují argumenty a informace, které jim chybí.

Zatímco při rozhovorech s hosty z řad opozice se dopouštějí impertinencí hraničících s urážkami. Tito hosté jsou prakticky vyslýcháni jakoby byli usvědčováni z činů, které nikdy orgány soudní nevyšetřovaly. Jsou jim podsouvány různé konstrukce, které ani nemohou být z pera komentátorů. Vše vypadá tak, že rozhovory jsou motivovány a inspirovány třetími osobami, kterým jde jen o to, jak hosty různými impertinencemi ponížit, vyvést je emocemi z míry bez možnosti obrany vlastními argumenty.