Ne nadarmo se říká, že kobyla, která chcípá, nejvíc kope. Tak se naši vládní klauni rozhodli, že realizují nevratné změny vyztužené zákony tak, aby byly pokud možno definitivně nezvratné. Pro jejich realizaci jsou všechny možné i neuvěřitelné triky realizovány proti vůli většiny národa. Prostě naskytla se příležitost v konfiguraci parlamentu i ústavního soudu, a tak nastal schvalovací kolotoč systémem hlava nehlava.
Úmysl je zjevný. Blíží se volby a koaliční bratři a sestry cítí v zádech přicházející debakl. Proto je třeba ty věčně protestující zoufalce potrestat. A protože se blíží výměna vládní garnitury i parlamentního rozložení sil, je třeba vytvořit pro přicházející „Mene Tekel“, řečeno slovy klasiků. Kamarádi pracující pro státní správu jsou saturováni, VIP spolupracovníci jsou také, díky amnestii za vodou a čistí jako lilie a ti ostatní nestojí ani za slovo. Přece všechno se děje, jak potvrzují ministtři i jejich pohůnci, v mezích zákona.
Společnost se podařilo rozeštvat, averze všech proti všem je dominantním fenomenem doby, jen ještě kdyby se podařilo zabránit novému prezidentovi v inauguraci, když už se dařilo špinit jej na všechny způsoby, případně vyvolat nepokoje, pro které by bylo možno vyhlásit mimořádný stav a zrušit volby. To by se nám to potom demokraticky vládnulo.
Teď začínají vládě konvenovat případné demonstrace, na které však poslední dobou téměř nikdo nechodí. Občanské iniciativy se díky vhodně realizovaným provokacím mezi sebou nemohou dohodnout, a tak je lepší jim dávat prostor, který by vytvořil atmosféru příznivou pro silový zásah. Hnutí Stop vládě spěje ke konci a iniciativy odborářů se skryly do ilegality. A tak přijdou vhod alespoň demonstrace protikomunistické. Ty jsou vítány. Policejní odbory se podařilo přimět k rozumu, a tak je možno preparovat další občanské nespokojenosti. Aktivitou v tomto směru nehýří jen pan ministr zdravotnictví, ale také jeho kolegyně z ministrestva práce a sociálních věcí a neméně úspěšně i ministryně kultury.Všimněte si, že jen ministr financí, liška podšitá, se drží poněkud zpátky, dokonce slibuje, že nebude zvyšovat daně. I ten jeden kujón. Co by se ještě dalo trhnout, když je potřeba přenechat iniciativu neviditelné ruce pokřiveného trhu. A tak klienti naříkají nad stavem a dosažitelností zdravotnických služeb a cenami léků, potřební lidé nad opožďováním státních příspěvků, a většina národa pro výši poplatků za media, služby a bydlení. Přesně ve smyslu výroku jednoho našeho státníka, že za pár let nebudou mít lidé co žrát a potom bude možné rozházet a prodat vše co z této republiky zůstalo. Přemýšlejme o tom co může následovat. Není to vládnutí ve stylu po nás potopa? Pánové, my tu ale stále ještě JSME!
Reiman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman
