KBM 2017: Jaký je současný „stav bezpečí“ z pohledu SBS a ASIS v České republice?

18.09.2017 19:09

O podnikání na bezpečnostním trhu v ČR jsme si povídali s Matějem Bártou, generálním ředitelem mezinárodního holdingu M2C, který podniká v oblasti facility managementu a bezpečnosti. Holding zaměstnává přes 6000 osob a působí v deseti zemích. A místopředsedou české pobočky ASIS, mezinárodní organizace bezpečnostních profesionálů, Vadimem Petrovem.

KBM 2017: Jaký je současný „stav bezpečí“ z pohledu SBS a ASIS v České republice?
Foto: KBM
Popisek: 13. mezinárodní konference bezpečnostního managementu - logo

Pane řediteli, dlouhodobě se profilujete jako firma se specializací na bezpečnost, nicméně za poslední léta jste se stali štikou v oblasti facility managementu. Proč jste se vydali tímto směrem?

Matěj Bárta: Spojení facility se security byl pro nás zcela přirozený vývoj. Byl to logický krok. Na rozdíl od ostatních na domácím trhu jsme nemuseli fúzovat ani kupovat jiné firmy, máme vlastní odborníky ve facility, , což je naprosto jedinečné a odlišuje nás to od ostatních klasických facility společností. Bezpečnost tvoří už jen 60% příjmů.

Přesto. Jak hodnotíte z komerčního pohledu trh a podnikání v České republice v porovnání s jinými zeměmi?

Matěj Bárta: Hodně věcí se mění v návaznosti na legislativu. Například navyšování mezd spojené s nedostatkem zaměstnanců a příliš vysokými sociálními dávkami podnikání rozhodně nezlehčuje. Legislativa také není příliš vstřícná k efektivnímu využívání smart technologií, které by situaci nedostatku lidí částečně vyřešily.

Vadim Petrov: Těžkostí spojených s legislativou, které se nás dotýkají, je celá řada. Jedná se o koncesované podnikání podle živnostenského zákona a v současnosti při hrozbách, kterými jsme vystaveni, komerční bezpečnost je téma, které nazrálo k širší úvaze.

Poslední návrh zákona, který vstup do podnikání v komerční bezpečnosti reguloval, jste jako ASIS – ostře kritizovali. V čem byl problém?

Matěj Bárta: Poslední návrh zákona řešil pouze vstup do odvětví, tedy kdo si může a nemůže založit bezpečnostní agenturu nebo detektivní kancelář. Návrh vůbec nereflektoval vývoj bezpečnostní situace. Neřešil kvalitu samotného výkonu bezpečnostních činností. Nerozlišoval vrátného, strážného v obchodním centru, pořadatele anebo strážného například jaderné elektrárny. A co je nejdůležitější, nijak neřešil vztah komerční bezpečnosti a státu z hlediska spolupráce.

Vadim Petrov: Podívejte se, při schvalování zákona o držení zbraně, ministerstvo vnitra v předkládací zprávě uvádí, že ochrana měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu a proto je třeba, aby při zajišťování bezpečnosti a ochraně České republiky mohli držitelé zbraň použít. Jinými slovy střílet, pokud budou svědky například teroristického útoku. Tak proč se bojíme určit nějakou kompetenci soukromé bezpečnostní službě? Bezpečnostní agentury často poskytují ochranu veřejně přístupným místům a zákon by měl řešit jejich podíl na ochraně občanů.

Vadim Petrov

Možná, že se stát bojí svěřit soukromým bezpečnostním službám nějakou kompetenci. Zvláštní parlamentní komise řešila úniky informací z policejních svazků. Prý mezi soukromými detektivy je řada bývalých policistů, kteří odešli v důsledku reorganizací a "často získávají informace od svých bývalých kolegů.

Vadim Petrov: Aby se detektivové k nějakým informacím dostali, musí být tady ti, kteří jim je poskytnou. Prý se jedná o jakýsi oboustranně výhodný obchod. Když policie nedostane povolení ke sledování či odposlechům, dohodne se se soukromníky a práci pro ni udělají detektivové soukromých agentur. Za to dostávají informace, k nimž by jinak neměli přístup.

No vidíte. A co s tím?

Vadim Petrov: Za prvé bychom měli přestat uvažovat o soukromých bezpečnostních službách jako o potenciální hrozbě, ale měli bychom je brát jako spojence. Určitě by ale bylo dobré oddělit legislativní úpravu pro fyzickou ostrahu a detektivní služby. A především nový zákon podrobit férové veřejné debatě. My věříme, že s novou politickou reprezentací najdeme společnou řeč i co se týká ochrany před hrozbami, kterým musíme čelit při ochraně občanů i zajištění bezpečnosti ČR.

Matěj Bárta: Měli bychom hledat autoregulační mechanismy, jako jsou profesní komory anebo alespoň vyžadovat zásadní účast těchto institucí na kontrolních mechanismech. Příkladem může být Velká Británie.