Pane řediteli, dlouhodobě se profilujete jako firma se specializací na bezpečnost, nicméně za poslední léta jste se stali štikou v oblasti facility managementu. Proč jste se vydali tímto směrem?
Matěj Bárta: Spojení facility se security byl pro nás zcela přirozený vývoj. Byl to logický krok. Na rozdíl od ostatních na domácím trhu jsme nemuseli fúzovat ani kupovat jiné firmy, máme vlastní odborníky ve facility, , což je naprosto jedinečné a odlišuje nás to od ostatních klasických facility společností. Bezpečnost tvoří už jen 60% příjmů.
Přesto. Jak hodnotíte z komerčního pohledu trh a podnikání v České republice v porovnání s jinými zeměmi?
Matěj Bárta: Hodně věcí se mění v návaznosti na legislativu. Například navyšování mezd spojené s nedostatkem zaměstnanců a příliš vysokými sociálními dávkami podnikání rozhodně nezlehčuje. Legislativa také není příliš vstřícná k efektivnímu využívání smart technologií, které by situaci nedostatku lidí částečně vyřešily.
Vadim Petrov: Těžkostí spojených s legislativou, které se nás dotýkají, je celá řada. Jedná se o koncesované podnikání podle živnostenského zákona a v současnosti při hrozbách, kterými jsme vystaveni, komerční bezpečnost je téma, které nazrálo k širší úvaze.
Poslední návrh zákona, který vstup do podnikání v komerční bezpečnosti reguloval, jste jako ASIS – ostře kritizovali. V čem byl problém?
Matěj Bárta: Poslední návrh zákona řešil pouze vstup do odvětví, tedy kdo si může a nemůže založit bezpečnostní agenturu nebo detektivní kancelář. Návrh vůbec nereflektoval vývoj bezpečnostní situace. Neřešil kvalitu samotného výkonu bezpečnostních činností. Nerozlišoval vrátného, strážného v obchodním centru, pořadatele anebo strážného například jaderné elektrárny. A co je nejdůležitější, nijak neřešil vztah komerční bezpečnosti a státu z hlediska spolupráce.
Vadim Petrov: Podívejte se, při schvalování zákona o držení zbraně, ministerstvo vnitra v předkládací zprávě uvádí, že ochrana měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu a proto je třeba, aby při zajišťování bezpečnosti a ochraně České republiky mohli držitelé zbraň použít. Jinými slovy střílet, pokud budou svědky například teroristického útoku. Tak proč se bojíme určit nějakou kompetenci soukromé bezpečnostní službě? Bezpečnostní agentury často poskytují ochranu veřejně přístupným místům a zákon by měl řešit jejich podíl na ochraně občanů.
Vadim Petrov
Možná, že se stát bojí svěřit soukromým bezpečnostním službám nějakou kompetenci. Zvláštní parlamentní komise řešila úniky informací z policejních svazků. Prý mezi soukromými detektivy je řada bývalých policistů, kteří odešli v důsledku reorganizací a "často získávají informace od svých bývalých kolegů.
Vadim Petrov: Aby se detektivové k nějakým informacím dostali, musí být tady ti, kteří jim je poskytnou. Prý se jedná o jakýsi oboustranně výhodný obchod. Když policie nedostane povolení ke sledování či odposlechům, dohodne se se soukromníky a práci pro ni udělají detektivové soukromých agentur. Za to dostávají informace, k nimž by jinak neměli přístup.
No vidíte. A co s tím?
Vadim Petrov: Za prvé bychom měli přestat uvažovat o soukromých bezpečnostních službách jako o potenciální hrozbě, ale měli bychom je brát jako spojence. Určitě by ale bylo dobré oddělit legislativní úpravu pro fyzickou ostrahu a detektivní služby. A především nový zákon podrobit férové veřejné debatě. My věříme, že s novou politickou reprezentací najdeme společnou řeč i co se týká ochrany před hrozbami, kterým musíme čelit při ochraně občanů i zajištění bezpečnosti ČR.
Matěj Bárta: Měli bychom hledat autoregulační mechanismy, jako jsou profesní komory anebo alespoň vyžadovat zásadní účast těchto institucí na kontrolních mechanismech. Příkladem může být Velká Británie.
Matěj Bárta
Pojďme ale zpět k podnikání. O kolika podnikatelských subjektech a počtu zaměstnanců se bavíme?
Matěj Bárta: Přibližný počet všech subjektů, které poskytují bezpečnostní služby je zhruba sedm tisíc a počet lidí, kteří v nich pracují, kolem čtyřiceti pěti tisíc. Pořád se mluví o učitelích, ale zatím se nemluví o tom, že celý bezpečnostní segment je také podfinancovaný.
Učitelé jsou státní zaměstnanci, tady se bavíme o soukromoprávním sektoru. Záleží přece na vás, na vašich firmách, kolik zaměstnancům dáte.
Matěj Bárta: Vliv státu na tento segment je poměrně značný. Veřejní zadavatelé neumějí při zadávání veřejných zakázek dostatečně definovat kvalitu a parametry očekávání. Nejčastějším kritériem se tak stává pouze cena a stát tak nakupuje nejlevnější bezpečnostní služby a často od firem, které nízkých cen dosahují zaměstnáváním osob se sníženou zdravotní způsobilostí, a to včetně bezpečnostních pozic. Odpovídající cena služby na pozici strážný při dodržování daňových povinností a pracovněprávních předpisů je v průměru 150 Kč/hodinu. Praxe je však výrazně nižší. Stát a samospráva je velkým zadavatelem pro firmy z oblasti komerční bezpečnosti, a tak nepřímo významně ovlivňuje cenu na trhu.
Jak je to s lidmi, máte dost zájemců?
Matěj Bárta: Trh prochází těžkou dobou ohledně lidských zdrojů. Snad všude pracovní síla chybí, což logicky vede k nárůstu mezd a cen. My jsme změnili motivace, vzdělávací programy i CSR programy. Snažíme se být na vlně, co mladí lidé chtějí. Ale jak se říká, žádný strom neroste do nebe. Starosti nám přitom nedělá jen potenciál pracovní síly v České republice, ale i v jiných zemích Evropy. Není to problém jen u nás. Navíc kvůli nepříznivé bezpečnostní situaci a atmosféře je práce v bezpečnostním oboru stále více vnímaná jako riziková a v nepoměru se mzdovým i společenským ohodnocením se lidi do bezpečnostních agentur moc nehrnou.
Již tento čtvrtek, 21.9. 2017 v Praze organizujete Mezinárodní konferenci bezpečnostního managementu KBM, kdo se zúčastní a jaká témata na konferenci zazní?
Vadim Petrov: Konferenci pořádáme už po třinácté. Letošní ročník se liší od těch předcházejících tím, že tak intenzivní pocit ohrožení už dlouho ve světě nebyl. Konference hledá odpovědi na řadu palčivých témat, která naši současnost z hlediska bezpečnosti provázejí, jako je kyberterorismus, problematika a ochrana tzv. inteligentních měst, velké téma je ochrana osobních údajů GDPR, facility management… Celý program naleznete ZDE.
Matěj Bárta: Ústřední téma jsme nazvali Security Leadership 2018 – chceme se podívat na hrozby ohrožující naši civilizaci i západní způsob života a hodnoty, na kterých je přes dva tisíce let budován. Pozvání přijalo na pětatřicet předních odborníků z policie, armády, průmyslu a rozvoje z domova i ze zahraničí. Na konferenci budou zástupci samosprávy, stávající poslanci, ale i ti budoucí, kteří o vstup do poslanecké sněmovny teprve usilují a v neposlední řadě podnikatelé v oblasti bezpečnostních služeb i technologií. Dále pak odborníci na ochranu informací a zástupci tajných služeb. Věříme, že debata bude zajímavá a že se, především v oblasti spolupráce státu a soukromých bezpečnostních služeb, dobereme nějakých závěrů, které budou dobrým východiskem pro povolební politickou reprezentaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
