Jejich dobrá aktiva jsou za jedno euro „prodávána" bance Intesa Sao Paolo, ztrátová aktiva jsou převáděna do Bad Bank (u nás kdysi Konsolidační banka). Ke krachu obou bank dochází, i když italský záchranný bankovní fond Atlante (jak příznačný název!) už v r. 2014 nasypal do základního kapitálu obou bank několik mld euro.

Zlikvidování obou bank znamená, že akcie, které drží státem vlastněný záchranný fond, jakož i akcie ostatních zbývajících akcionářů v obou bankách jsou bezcenné. Podobně o své peníze přijdou i držitelé nezajištěných obligací vydaných oběma bankami. K tomu, aby šlo o tzv. úplný bail-in, kdy při krachu banky o svoje peníze přijdou všichni majitelé a věřitelé banky, by bylo nutné, aby byli postiženi i držitelé zajištěných bankovních obligací a vkladatelé s kontem převyšujícím 100000 euro. To je částka, která je kryta zákonným pojištěním bankovních vkladů v rámci EU v případě krachu banky. O všechno nad touto částkou by měli tedy vkladatelé přijít. Nicméně mnozí z těch, kteří měli na účtu více než 100 000 euro zřejmě už dávno tu část svých peněz převyšujících 100 000 eur z obou postižených bank převedli do jiných bank a uložili je tak, aby vložené částky byly v případě i jejich krachu pokryty právě výše zmíněným zákonným pojištěním vkladů do výše 100 000 eur.