Jednoduchá a jasná otázka, na kterou lze (bohužel), jednoduše a jasně odpovědět.... Protože tato „reforma“ není žádnou reformou, ale pouze prostým zdražováním na pokrytí stále početně i objemově rostoucích finačních skandálů a krádeží, nepotřebných výdajů, plýtvání a korupce. Neříkám tu žádné objevné sdělení, je to jen prostě a jednoduše řečeno to, co si myslí velká většina silně nespokojených občanů ( zjednodušeně se dá říci, že podle posledního prosincového průzkumu veřejného mínění, které prezentovala média, o důvěře ve vládu, je to mínění přibližně 84 % občanů ). Tedy také to, co mírněji i velmi razatně prezentují ve svých příspěvcích na stránkách Holešovské výzvy její stoupenci.

Tato „reforma“ pouze škrtá a redukuje některé výdajové položky ( což se zdánlivě, nebo v některých případech, může jevit správným počinem ) a zvyšuje příjmy ( pro občany výdaje ) zvyšováním daní a tím i cen a zaváděním nových poplatků, nebo zvyšování těch stávajících.

Vysokými cenami  a vysokými náklady ždímaný občan ( za drahé nájmy, drahé energie, nemravně vysoké bankovní poplatky, velmi drahý provoz státu, státních úřadů a přebujelých, neefktivních a zbytečných úředníků a spoustou jiných nákladů a výdajů ) však marně postrádá alespoň náznak snahy o zalepeních nebo odstranění děr plýtvání, předražených státních zakázek, podvodů se státním majetkem a financemi, redukování nesmyslně přebujelé státní správy, omezení nebo vyloučení marnotratných výdajů, ale především neuvěřitelně nabubřelé korupce....a v tomto výčtu by bylo možné dále pokračovat, vždyť se s plýtváním a zlodějnami setkáváme až neuvěřitelně často a denně.

Zatímco zdravotně postiženým občanům se krátí příspěvky na pro ně životně důležité potřeby a  pomůcky a někteří rodiče musejí potupně doslova žebrat o příspěvky a sbírky  na drahou léčbu pro své děti a příbuzné na záchranu jejich života, jinde „tečou“ miliony, stamiliony a miliardy za předražené armádní a státní zakázky, za zbytečné provize pochybným zprostředkovatelům a lobistům ( neumím přijmout jiný význam slova „lobista“ než „korupčník“...), nebo třeba za doslova neuvěřitelně drahé zalévání kytiček na ministerstvu. A v tomto výčtu případů, kdy státní peníze ( peníze nás daňových poplatníků ), „tečou“ známo či neznámo kam, by bylo možno hodně dlouho pokračovat...