To už jsme tedy skutečně v takovém háji, že šéfka Vrchního státního zastupitelství, která osobně symbolizuje tvrdost, nekompromisnost a zákonnost v boji proti zločinu, téměř veřejně přizná, že u nás lze na někoho „vyrobit kauzu“? Užila-li slova vyrobit, znamená to, že taková kauza bude umělá, smyšlená, vykonstruovaná či nepravdivá. A to je na pováženou…

V našem slavném státě, který na korupci a kriminalitu zachází na úbytě, jsou běžné oba extrémy – na jedné straně zametání kauz pod koberec a na druhé straně účelová obvinění a stíhání. Co na tom, že za pár let se zjistí, že se vlastně nic nestalo, trestný čin spáchán nebyl, anebo jej spáchal někdo jiný? Důležité je odstranit překážející konkrétní osobu pomocí vyrobené kauzy právě dnes a právě teď.

Šokuje mě, že se výroba kauz nemusí vyhnout ani vysoce postavené státní zástupkyni. Proboha, co si už lidé, otřeseni velkorysostí poslední amnestie, kteří jsou dnes a denně konfrontováni s parodií na boj proti korupci předváděným impotentní vládou, mají myslet? Že válčí policajti mezi sebou, to už nějak víme, ale že se budou mezi sebou šavlovat i speciální útvary policie se státním zastupitelstvím? To už jsme v Palermu, nebo kde ?

Lenku Bradáčovou i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana považuji osobně za odborníky na svém místě. Pokud se soustředí na přijetí nového zákona o státním zastupitelství v podobě, jakou má dnes, půjde o velevýznamný nástroj k posílení role státního zástupce v trestním řízení, ale zejména o odpreparování soustavy státního zastupitelství od moci výkonné. Prorokuji ale, že z tohoto superzákona nakonec zbyde jen bláto. Ti, kdož si nezávislé státní zastupitelství, navíc vedené „jestřáby“, nepřejí, udělají všechno, aby odvážná právní úprava vyšuměla do ztracena. Jako vždy.

Můj kolega advokát Václav Vlk v Lidových novinách dne 12. 4. 2013 vyjádřil v souvislosti s aktivitami Bradáčové a Zemana obavu z absolutní vlády práva a z toho, že by se mohlo právo stát terorem znemožňujícím řádné fungování státu. Ne že bych tak trochu nesdílel tyto obavy - ve světle několika mediálně známých kauz (např. Rada hl. m. Prahy, Parkanová nebo nejnověji Julínek) se může docela klidně stát, že z obav z trestněprávních sankcí nebude nikdo za chvíli schopen na žádném stupni řízení ve státní správě cokoli rozhodnout a nést za své rozhodnutí právní odpovědnost.

Pokud jde o korupci v této zemi, vidím sice jen špičku, ale tuším, jak velký je celý pověstný ledovec. Proto nám vlastně nezbývá, nechceme-li boj s korupcí definitivně prohrát, podporovat všechny Bradáčové a Zemany a doufat, že strunu únosnosti moc nepřetáhnou. Nemáme jinou možnost. Bohužel.

Na to zvlášť upozorňuji všechny současné i budoucí výrobce kauz.

Publikováno se souhlasem vydavatele.