Po hospodářské krizi a po smrti Antonína Švehly v roce 1933, kdy se do čela agrární strany dostal Rudolf Beran, došlo k výrazné pravicové orientaci této strany.
Současně došlo k zániku národní demokracie, která se sloučila s Národním sjednocením a i fašistická uskupení se radikalizovala. Tyto změny vedly ke zcela zásadní relativizaci dosavadních hodnot. A vzhledem k tomu, že tehdejší hradní politika Tomáše Garrique Masaryka byla kosmopolitní a humanistická, prakticky všechny pravicové strany zdůrazňovaly nacionalistické cítění: moc dobře věděly, že tím mohou v Čechách oslovit širší společenské spektrum.
Něco podobného zažíváme i dnes: po krizi v roce 2008 došlo rovněž k akceleraci rozkladu pevné hierarchie hodnot, na které byla postavena západní Evropa, tradiční strany procházejí krizí: ODS se marginalizuje a ČSSD budí dojem, že se může rozštěpit. A protože sociální demokracie zdůrazňuje humanistické ideály a TOP 09 do jisté míry i díky Karlu Schwarzenbergovi je kosmopolitní, Hrad vytáhl kartu nacionalistickou a jeho úředníci dokonce podporují i fašizující skupinky v politickém spektru, které doposavad byly zcela na okraji společnosti a zajímali se o ně spíš policisté než politici.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


