Po hospodářské krizi a po smrti Antonína Švehly v roce 1933, kdy se do čela agrární strany dostal Rudolf Beran, došlo k výrazné pravicové orientaci této strany.

Současně došlo k zániku národní demokracie, která se sloučila s Národním sjednocením a i fašistická uskupení se radikalizovala. Tyto změny vedly ke zcela zásadní relativizaci dosavadních hodnot. A vzhledem k tomu, že tehdejší hradní politika Tomáše Garrique Masaryka byla kosmopolitní a humanistická, prakticky všechny pravicové strany zdůrazňovaly nacionalistické cítění: moc dobře věděly, že tím mohou v Čechách oslovit širší společenské spektrum.

Něco podobného zažíváme i dnes: po krizi v roce 2008 došlo rovněž k akceleraci rozkladu pevné hierarchie hodnot, na které byla postavena západní Evropa, tradiční strany procházejí krizí: ODS se marginalizuje a ČSSD budí dojem, že se může rozštěpit. A protože sociální demokracie zdůrazňuje humanistické ideály a TOP 09 do jisté míry i díky Karlu Schwarzenbergovi je kosmopolitní, Hrad vytáhl kartu nacionalistickou a jeho úředníci dokonce podporují i fašizující skupinky v politickém spektru, které doposavad byly zcela na okraji společnosti a zajímali se o ně spíš policisté než politici.