Důvody, proč tomu tak je, shrnují takto: lidé tak činí z rozzlobenosti, nebo je za jejich rozhodnutím politický kalkul či neznalost a nevzdělanost. Mladí nevoliči prý navíc mají pochybnosti i o významu vlastního hlasu. Podle posledního průzkumu agentury Forsa zůstane doma na gauči 22. září 2013, kdy proběhnou celoněmecké volby, asi 30 procent voličů.
Podíváme-li se zpětně na čísla, zjistíme, že je to největší číslo od konce éry kancléře Kohla. V roce 1998, když se dostal po volbách k moci sociální demokrat Gerhard Schröder, se zúčastnilo voleb 82 procent a v roce 2002 to bylo 77 procent. Podle agentury Forsa 59 procent nevoličů má přesto zájem o politické dění ve své zemi, ale neúčastí ve volbách chtějí tito lidé signalizovat nespokojenost se současným stavem.
Oba studenti, kteří se v politice již delší době nezávisle na politických stranách angažují, byli například loni spoluautory Manifestu budoucnosti otištěném v týdeníku Die Zeit, který žádal politiky o odpovědnější přístup k budoucnosti. Touto novou výzvou, kterou zveřejnili v médiích, se snaží přesvědčit nevoliče, že nechozením k volbám naopak umožňují současným stranám, aby pokračovaly v zaběhaných kolejích a nic se nezměnilo. Nechození k volbám podle nich naopak posiluje etablovaná politická uskupení, a to je přece právě to, co popuzuje lidi, aniž si to ale tito nevoliči uvědomují. A to za situace, kdy současný demokratický systém, za který předci v celé Evropě mnohá desetiletí bojovali, bazíruje na výsledku voleb a dává politikům potřebnou legitimitu. Takže toto občanské právo nevyužít je nejen hloupé a zbytečné, ale i neodpovědné. A je tomu tak podle obou studentů nejen proto, že volbou podporujeme vždy jednu konkrétní stranu a její reprezentanty, ale volit znamená i zúčastnit se procesu, který vytváří obraz obecného mínění. Volby ukazují, jak jsou občané spokojeni či nespokojeni s politickými, hospodářskými a sociálními poměry v zemi. Politikům nejzřetelněji signalizují, co lidé považují za důležité a co za nedůležité. A to je ten hlavní důvod, proč by každá společnost měla znát, co jim tento hlasovací barometr signalizuje. Když nevolíme, když účast ve volbách je malá, škodíme nejen sobě, ale celému společenství, domnívají se berlínští studenti.
To jsou v principu hlavní důvody, proč pánové Vincenc - Immanuel Herr a Martin Speer navrhují zavedení zákonem ukotvenou povinnost chodit k volbám s tím, že má každý právo na hlasovacím lístku zaškrtnout, že se zdržuje hlasování. Ten, kdo by se voleb přímo nezúčastnil ani nevyužil možnosti poslat svůj hlasovací lístek poštou, by měl zaplatit pokutu. Peníze takto sebrané by měla každá spolková země využít k posílení výuky občanské výchovy na základních školách.
Psáno pro Česky rozhlas Plus
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Hvížďala
