A to je i hlavní důvod proč najednou stoupá německá připravenost k větší a těsnější spolupráci při vyzbrojování a společnému nasazení v rámci misí NATO. Zdá se, že tak je tomu poprvé od konce studené války. Štěstí také je pro Německo v tom, že ministryně obrany není ve funkci tak dlouho a nenese za tento stav žádnou odpovědnost a může se věnovat s plným nasazením nápravě, komentují situaci němečtí novináři.
Za současné problémy odpovídá řada předešlých vlád a ministrů obrany počínaje Karl-Theodorem Guttenbergem z CSU, který se snažil velice rychle zrušit brannou povinnost. Jeho nástupce Thomas de Maiziére chtěl zase co nejrychleji proměnit bundeswehr na armádu schopnou se zúčastnit rychlých nasazení. Veškeré úsilí koncentroval na formování jednotek pro Afghánistán či Kosovo, což vedlo k tomu, že tyto jednotky byly nakonec dobře přezbrojeny, ale výzbroj domácích vojáků rychle zastarala: chyběly náhradní díly a množily se nehody.
To se týká i letectva: zastarala mezikontinentální letadla, některá jsou stará čtyřicet let, stíhačky i helikoptéry a za to může jak vojenský průmysl, tak sama armáda, napsal deník Frankfurter Allgemeine. Bylo to údajně způsobeno tím, že armáda často měnila své požadavky a průmysl sice slíbil jejich zajištění, ale nestíhal termíny. Navíc zatím armáda nekoupila ani žádný nový dopravní letoun od Airbusu, který byl armádě v potřebné výbavě nedávno nabízen, proto není schopná dodávat zbraně Kurdům, jak prohlásila.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz