Karel Hvížďala: Proč krásná Praha ustrnula ve vývoji?

18.10.2011 15:10 | Zprávy

Tuto otázku si položil u příležitosti Týdne architektury v Praze čínský vizionář Ma Yansong, který je někdy považován spolu s česko-anglickým architektem Janem Kaplickým za jednoho ze zakladatelů tzv. nové organické architektury, jejíž původní kořeny jsou však mnohem starší, například v šedesátých letech s tímto pojmem ve střední Evropě pracoval Maďar Imre Makovecz. Ma Yansong doslova řekl: "Žádné výrazné novodobé stavby jsem si tady kromě Tančícího domu nevšiml." A později dodal: "Nad obrázkem Kaplického knihovny jsem nadšeně poskočil."

Karel Hvížďala: Proč krásná Praha ustrnula ve vývoji?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Spisovatel a publicista Karel Hvížďala

Odpověď na Yansongovu otázku má bohužel symptomatickou vypovídací hodnotu o stavu naší společnosti a v tomto případě i stavu našich politických elit. Vnější obraz města je vždy výrazem stavu mysli těch, kteří o něm rozhodují a ve městě žijí. Je-li nějaké město skansenem bez výjimečných současných staveb, je zřejmé, že se v něm nerodí ani výjimečné myšlenky nebo když se zrodí, tak je neumíme prosadit, i když i výjimečná Kaplického knihovna se nezrodila v Praze, ale v Londýně. Zřejmě proto je naše město tuctové, fádní a nevýrazné a připomíná, jak řekl čínský architekt, zkamenělinu.

 Tato neradostná diagnóza stavu mysli nás Čechů, Moravanů a Slezanů z minulého týdne svědčí o našem selhání. Je důkazem toho, že eruptivní potenciál, který přináší každá změna, jakou byl rok 1989 a pád totalitního režimu a který je vždy zdrojem velkého množství uvolněné tvůrčí energie, jsme v posledních dvaceti letech zbytečně vyplýtvali a skoro vůbec nevyužili, což neplatí jen o architektuře. Ta tento stav jen zhmotňuje a každému příchozímu ho hned připomene. A to už je otázka výsostně politická, protože politika není nic jiného než správa věcí veřejných, a proto je zodpovědná i za všechny promarněné šance a nevyužitou energii. Kdyby naše politika byla inspirativní, lidé by jí nepohrdali, což by se muselo odrazit i na tváři města. Musela by být pestřejší a barevnější. Praha by byla jiná, inspirativní, přitažlivá, dívala by se směrem do XXI. století, jako se dívá minulý týden nově otevřené vojensko-historické muzeum v Drážďanech původně postavené v neoklasicistním stylu, ale jehož novým prvkem je obrovský hrot z oceli a betonu vystupující z průčelí stavby směrem k nebi od amerického architekta Daniela Liebeskinda. A podobně v těchto dnech měla premiéru stavba domu ve tvaru osmičky v Kodani od architektonického studia BIG, která rovněž připoutala světovou veřejnost. Osmičku si zvolili autoři proto, aby se z komplexu nestal jen masiv bytů: tvar této číslovky umožňuje vznik dvou centrálních nádvoří, na nichž jsou travnaté kopečky, obchůdky a kavárny. Novinářům řekli: "Našim cílem bylo vytvořit trojrozměrné společenství, které nebude uprostřed ničeho vypadat osaměle." Něco takového by se u nás s největší pravděpodobností kvůli strnulosti myšlení našich politiků nemohlo postavit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Hvížďala

Michal Ratiborský byl položen dotaz

Co se s těmi penězi stalo?

,,Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny." To tvrdíte vy a uvádíte, že peníze zůstaly jen na papíře. Jak je to možné? A opravdu zůstaly jen na papíře nebo je vláda použila na něco jiného? Bych se ani nedivili, kdyby je dala na pomoc Ukra...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

15:49 Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

V neděli v Rumunsku probíhal už druhý pokus o volbu prezidenta republiky, protože zmatení voliči v p…