Odpověď na Yansongovu otázku má bohužel symptomatickou vypovídací hodnotu o stavu naší společnosti a v tomto případě i stavu našich politických elit. Vnější obraz města je vždy výrazem stavu mysli těch, kteří o něm rozhodují a ve městě žijí. Je-li nějaké město skansenem bez výjimečných současných staveb, je zřejmé, že se v něm nerodí ani výjimečné myšlenky nebo když se zrodí, tak je neumíme prosadit, i když i výjimečná Kaplického knihovna se nezrodila v Praze, ale v Londýně. Zřejmě proto je naše město tuctové, fádní a nevýrazné a připomíná, jak řekl čínský architekt, zkamenělinu.

 Tato neradostná diagnóza stavu mysli nás Čechů, Moravanů a Slezanů z minulého týdne svědčí o našem selhání. Je důkazem toho, že eruptivní potenciál, který přináší každá změna, jakou byl rok 1989 a pád totalitního režimu a který je vždy zdrojem velkého množství uvolněné tvůrčí energie, jsme v posledních dvaceti letech zbytečně vyplýtvali a skoro vůbec nevyužili, což neplatí jen o architektuře. Ta tento stav jen zhmotňuje a každému příchozímu ho hned připomene. A to už je otázka výsostně politická, protože politika není nic jiného než správa věcí veřejných, a proto je zodpovědná i za všechny promarněné šance a nevyužitou energii. Kdyby naše politika byla inspirativní, lidé by jí nepohrdali, což by se muselo odrazit i na tváři města. Musela by být pestřejší a barevnější. Praha by byla jiná, inspirativní, přitažlivá, dívala by se směrem do XXI. století, jako se dívá minulý týden nově otevřené vojensko-historické muzeum v Drážďanech původně postavené v neoklasicistním stylu, ale jehož novým prvkem je obrovský hrot z oceli a betonu vystupující z průčelí stavby směrem k nebi od amerického architekta Daniela Liebeskinda. A podobně v těchto dnech měla premiéru stavba domu ve tvaru osmičky v Kodani od architektonického studia BIG, která rovněž připoutala světovou veřejnost. Osmičku si zvolili autoři proto, aby se z komplexu nestal jen masiv bytů: tvar této číslovky umožňuje vznik dvou centrálních nádvoří, na nichž jsou travnaté kopečky, obchůdky a kavárny. Novinářům řekli: "Našim cílem bylo vytvořit trojrozměrné společenství, které nebude uprostřed ničeho vypadat osaměle." Něco takového by se u nás s největší pravděpodobností kvůli strnulosti myšlení našich politiků nemohlo postavit.