Naše justiční mašinerie dokáže odsoudit i bezbranné. Podstatnou míru na této situaci mají naši členové Senátu a Poslanecké sněmovny. Samozřejmě je to také chyba vysokoškolského vzdělávání na právnických fakultách. Když vysokoškolsky vzdělaní poslanci či senátoři hovoří o „trestně stíhaném premiérovi“, tak dokazují, že jsou patrně absolventi totalitního vzdělávacího systému. Stokrát opakovaná lež se v právním státě nesmí stát pravdou.

Na špatném vzájemném postavení státu jako moci výkonné, a soudců, jako představitelů moci soudní, upozorňuji od počátku devadesátých let. V právním demokratickém státě musí jak moc soudní, tak moc výkonná rozhodovat samostatně. Moc výkonná je podrobená moci soudní v případech, kdy se stát obrací na soud prostřednictvím státních zástupců (prokurátorů). Stát je účastníkem řízení, rozhodnutí soudu musí akceptovat.