Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Opravdu je podle vás horší Babiš než Okamura?
Vy byste čistě teoreticky raději spolupracovala s SPD než s ANO? Vím, že nechcete spolupracovat ani s jedou ze stran, ale vaše tvrzení, že je zlo Babiš a ne Okamura mě překvapilo. A co přesně myslíte tím zlem? Děkuji za vysvětlení. Ptáčková
Jinde na netu:
Další články z rubriky
13:33 Jiří Halík: Motto EU – jednotná v rozmanitosti. Ta je ale potlačována
Někteří čeští europoslanci hlasovali pro návrh na snížení emisí o 90 procent do roku 2040. V porovná…
- 15:16 Jan Urbach: Další „úspěch“ Lukašenka
- 9:16 Zdeněk Jemelík: Srovnání kauz „Čapí hnízdo“ a „Jesenice“
- 7:30 Jaroslav Kuba: Prezident nejen že otálí
- 16:47 Bohdan Babinec: Mohou majitelé soukromých zdravotnických zařízení porušovat zákony zdravotnictví?
- 10:11 Pavel Foltán: Hrad už hraje hazard vabank?
