Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Mnichov
Pane doktore, rád bych si ujasnil váš postoj k české otázce a k Benešovým dekretům. Několikrát jste přidal rovnítko mezi Mnichovem a postojem některých reprezentantů bývalé opozice ve vztahu k Ukrajině. Prosím o vysvětlení. Děkuji
Další články z rubriky
12:26 Zbyněk Fiala: Co přinese Trumpových 28 podmínek?
Tajný seznam podmínek pro mírové urovnání ukrajinské války je venku. Uchytí se?
- 15:57 Jiří Paroubek: Alibaba a sedm loupežníků na Ukrajině
- 11:34 Zdeněk Lanz: Absurdní představení v Národním divadle
- 15:49 Zdeněk Jemelík: Masochista AB
- 11:24 Jiří Halík: Kočkopes aneb Kapitalistický socialismus – dotace, dotace…
- 15:57 Ivo Strejček: Nejít na Národní je vyjádřením úcty k odkazu 17. listopadu




