Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Svoboda projevu
Když mluvíte o svobodě projevu, uvědomujete si, že to byla vaše vláda, která se ji snažila omezit? Kdo třeba vypínal weby nebo rozjel boj proti dezinformacím, za kterými jste schovávali podle mě úplně vše? A kdo urážel ty, co vyslovili jiný názor a nálepkoval je?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
15:05 Petr Hampl: Čeho se mají bát v Číně
Denní glosy Petra Hampla.
- 9:18 Ivo Strejček: Antické drama? Ne, jenom hospodská šmíra
- 9:16 Jiří Halík: Mladí a neklidní aneb Jak snadno jsou manipulovatelní studenti
- 15:26 Zbyněk Fiala: Nové místo USA ve světě
- 15:26 Petr Hampl: Záhada baby boomu
- 9:44 Jiří Weigl: Americká Národní bezpečnostní strategie - USA v multipolárním světě
