Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Ústavní puč
Co tím přesně myslíte? Jak podle vás prezident násilně mění ústavní pořádky? Prezident přeci využil svého práva se obrátit na soud a ten nějak rozhodl, on přeci žádnou ústavu nemění, jen vlastně požádal o upřesnění, jak je myšlena, což je podle mě i dobře a snad pro příště budete jako politici věnov...
Další články z rubriky
13:28 Ladislav Jakl: Aktivista Pavel - někdy analýzy vyžaduje, jindy nepotřebuje
Máme prý konzervativního prezidenta republiky. Nebo by se to aspoň některému pozorovateli mohlo zdát…
- 15:21 Jiří Paroubek: Na prezidenta Pavla zřejmě působí tropická vedra
- 13:52 Pavel Foltán: Předběžné (ned)opatření? Pro forma faktura?
- 9:16 Zdeněk Jemelík: Úřednická drzost a pochybná justice
- 15:22 Petr Hampl: Odvážné fotografie a nezávislé osobnosti
- 13:38 Institut Václava Klause ke kompetenční žalobě prezidenta Pavla a postupu Ústavního soudu


