Při volbě panovníka státu je důležitá tradice. V USA se nevolí podle přání občanů, ale podle zvyklostí. Jednotlivé státy se tvořily způsobem, který nepředpokládal, že by někdy měla platit "Všeobecná deklarace lidských práv". Ta byla přijatá až v Ženevě po druhé světové válce. USA byly mezi prvními signatáři. Nový prezident před inaugurací něco prohlásil v tomto smyslu: "Přál bych si, aby na tomto místě stál můj syn".
To je celý problém nejenom USA, ale také mnoha jiných států, včetně naší republiky. "Zasloužilí" politici se buď domnívají, že bez nich republika nemůže fungovat, nebo v horších případech hrubě zneužívají svého postavení ke svému obohacování.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Proč jste se rozhodl kandidovat na poslední chvíli?
Co vás k tomu přimělo? A proč jste nekandidoval na předsedu? Je vůbec zvláštní, že byl na předsedu jen jeden kandidát, nemyslíte? Nesvědčí to dost o tom, že na tom nejste dobře, o čemž svědčí i vaše oslabení ve volbách a celkové preference, podle níž byste ve sněmovně bez ODS vůbec nebyli?
Další články z rubriky
15:49 Zbyněk Fiala: Klima v amoku
Alarmisté na zteči za naše peníze?
- 11:24 Jiří Paroubek: Drzost milionchvilkařů nezná mezí
- 11:05 Pavel Foltán: Fialová parta chce provizorium?
- 16:30 Vlastimil Vondruška: Špatně mě vychovali aneb O vlastenectví a vlastizradě
- 12:17 Mira Třebická: Poděkování našim předlistopadovým umělcům
- 8:51 Vladimír Ustyanovič: Jsme svědky velké hradní hry?



