Karel Januška: Volič a zákonodárce

02.06.2017 14:18

Hlavním zájmem téměř všech poslanců (zákonodárců) je, aby v následujícím volebním období seděli v lavicích vládních stran. Ekonomické prebendy jsou důležité i pro většinu politických stran. Kriteriem je spokojenost voličů.

Karel Januška: Volič a zákonodárce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Interpelace na premiéra a vládu. Účast všech zúčastněných nebyla valná

To si jistě všechny strany uvědomují. Z minulých voleb je zřejmé, že volič není negramota.

Stav v justici vidíme nejen na případu Davida Ratha. Jsme svědky arogance a bezmoci moci soudní. Některá soudní rozhodnutí jsou horší, než v banánových republikách. Přitom justice zděděná z doby císařství byla ověřená a dobrá. Principiálně je na ní založené právo ve Velké Británii a USA.

Následující volby do Parlamentu by mohly zásadním způsobem zlepšit funkci naší justice. Soudní moc musí být apolitická. Navrhuji několik nařízení do právních norem, které by zajistily podstatně lepší funkci justice.

Povinností každého soudu je odhalit příčinu sporu. Některé spory nelze jednoznačně rozhodnout. Jestliže se matka domáhá práva rodit doma a přivolaný lékař má povinnost chránit zdraví dítěte, je spravedlivé rozhodnutí soudu nemožné.

Většina sporů má jednoznačné řešení. Buď k trestnému činu došlo, nebo nedošlo. Smluvní podmínky byly dodržené, nebo nebyly. Řidič porušil dopravní předpisy, nebo neporušil.

Když se hledá viník z velkého počtu jedinců, postupuje se metodou vyloučení třetího. Postupně se vylučují všichni, kteří mají ve sporu stejné postavení. Všichni nevinní se „dají do jednoho pytle“. A řeší se pouze vztah mezi nevinným a viníkem. Když se řeší vztah mezi věřiteli a dlužníky, děje se to stejně. Do jedné skupiny se dají věřitelé, do druhé dlužníci. Musí platit, že součet částek věřitelů je roven součtu částek dlužníků. Když je hodnota dluhu rovna hodnotě věřitelů, je to jenom specifický případ. Odpovídá to mé úvaze, že se důkazu opakem učí na základní škole. Rovnice je specifický případ řešení opakem.

Když soud zjistí příčinu sporu, musí určit viníka. Tím je případ vyřešený.

Má-li žalobce pravdu, výrok soudce musí znít: „Žaloba je v právu. Žalovaná strana je povinna splnit nároky žalobce. Žalovaná strana hradí soudní výlohy žalobce.“

V případě, že žalobce nemá pravdu, výrok soudce musí znít: „Žaloba se zamítá. Žalobce je povinen splnit nároky žalované strany. Žalobce hradí soudní výlohy žalované straně.“

Tak se soudilo již v antické době. Oba výroky jsou pravdivé. Každý výrok je opakem výroku ke druhé straně sporu. Postupu, jak dojít ke spravedlivému rozhodnutí se říkalo „důkaz opaku“ (také z opaku, nebo opakem).

„Důkaz opaku je povolen“ bylo součástí právních předpisů až do nástupu totality.

V minulém století byl zpracován v matematické logice vztah příčiny a následku. Vztah vzájemné implikace se nazývá ekvivalence. Zjišťuje, kdy výrok (jakýkoliv, i soudu) je pravdivý, tudíž spravedlivý.

Proto zákonné předpisy mají obsahovat:

  • Zákony matematiky jsou nedílnou součástí zákona. (Soudy rozhodují pravdivě a spravedlivě.)

Rovnost svéprávných občanů před zákonem je deklarována jak v Ústavě, tak v Listině práv. Tato rovnost byla občanům odebrána tím, že některé právní úkony mohou činit pouze „občané s právnickým vzděláním“ (dovolání, obrátit se na Nejvyšší či Ústavní soud, ...). V Listině práv je stanovené, že soudy nesmí odmítnout spor, jestliže se jedná o základní lidské právo. Naše soudy to ignorují. Občana bez „vzdělání právnického směru“ odkážou na soud ve Štrasburku, kde vám zástupce naší republiky sdělí, že musíte mít právnické vzdělání. Povinné zastoupení občana je zdůvodnitelné pouze tehdy, kdy občan může utrpět újmu, pokud takové zastoupení nemá. Zákonné předpisy by měly obsahovat:

  • Povinnost občana být zastoupen osobou s „právnickým vzděláním“ mohou soudy požadovat tehdy a jen tehdy, kdy zjistí, že občanovi bez zastoupení vznikne újma.

Nechat rozhodnutí o předběžné vazbě pouze na jednom soudci je nezodpovědné. Několikrát se ukázalo takové rozhodnutí jako mylné. Když bude o vzetí do vazby rozhodovat porota, pak pravděpodobnost chyby (nebo ovlivnění soudce) je podstatně menší. V porotě by mohli být i soudci z odvolacího soudu. Proto zákonný předpis měl obsahovat:

  • V případě posuzování možného trestného činu musí o vazebním stíhání občana rozhodovat porota nejméně tří soudců. Její rozhodnutí musí být jednomyslné.

Dvakrát jsem po soudu požadoval, aby zneplatnil smlouvu. Poprvé, když zákonodárce stanovil, že daň z pozemku bude platit vlastník. Zákonodárce ponechal asi dva roky na to, aby byl vztah vlastník – nájemník upraven novou smlouvou. Nájemníkovi jsem navrhl novou smlouvu a snažil ji prosadit. Neuspěl jsem. Když jsem po soudu požadoval, aby stará smlouva byla zneplatněná, soud moji žádost zamítl, údajně protože jsem neprojevil „naléhavý právní zájem“. Druhý problém byl s telefonním operátorem, který změnil smluvní podmínky.

Každá smlouva je projevem svobodné vůle mezi různými subjekty (státem, telefonním operátorem, svéprávnými občany...). Soudy musí respektovat, že jednou uzavřená smlouva má být platná. Když si občan stěžuje na porušení smluvních podmínek, povinností soudu je posoudit tuto stížnost. V civilním soudním řízení (někdy i v trestním) mají soudci volnost výběru důkazů, které občan předkládá. Soud může ze sporu o plnění současných smluvních podmínek učinit spor o uzavření smlouvy. Proto je nezbytné, aby soud neměl právo měnit žalobní návrh, a měl povinnost vypořádat se všemi předloženými důkazy. Součástí právních předpisů by mělo být:

  • Soud nesmí měnit žalobní návrh. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz.

Ústava článek 82 (1): Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Litera Ústavy jednoznačně stanovuje, že ani soudce nadřazeného soudu nesmí ohrožovat nezávislé rozhodnutí soudu nižšího stupně. Soudy vyššího stupně mohou rozsudek nižšího soudu potvrdit, opravit, nebo vynést své nezávislé rozhodnutí. Nemohou „vychovávat“ soudce nižších stupňů. Občan zaplatil soudní poplatek a zajímá ho pouze výsledné rozhodnutí soudu. Neznalost, podjatost, známosti, nebo lenost soudců vyšších soudů nesmí být důvodem k tomu, aby byl občan zbaven svého Ústavního práva na spravedlivé a včasné rozhodnutí soudu. Soudci všech soudů jsou placení za rozhodování sporů. Nejsou placeni za to, aby uplatňovali svůj „závazný právní názor“ vůči nižším soudům. Aby republika fungovala jako právní stát, je třeba odebrat soudcům pravomoc soudit jiné soudce. Každé rozhodnutí soudu se musí vztahovat k vlastnímu sporu. Je třeba přikázat soudcům:

  • Soudnictví je dvoustupňové, každý občan má nárok na dva zákonné soudce. Soudy na každém stupni mají povinnost vyřešit spor. Nemají pravomoc nutit jiné soudy (soudce), aby za ně rozhodovaly.

Volební štáby všech politických stran by měly o takových závazcích voličům uvažovat. Ideální by bylo, kdyby se k těmto požadavkům přihlásilo každé politické uskupení, které usiluje o vládu v naší zemi.

Pokud se některá politická strana k těmto požadavkům nevyjádří, občané tomu mohou rozumět tak, že strana nepovažuje problémy v justici za důležité.

Implementací těchto závazků do právních předpisů dojde k velkým finančním úsporám. Republika začne vzkvétat. Zmizí blbá nálada. Soudní procesy se podstatně zkrátí. Každý rozsudek bude mít svého autora. Ministři spravedlnosti se nebudou omlouvat za nezákonné postupy.

Politické uskupení, které úpravu právních předpisů prosadí, má velkou pravděpodobnost vládnout republice delší dobu než jedno volební období.

Karel Januška
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…