Bývalý systémový administrátor pracující pro Národní bezpečnostní agenturu (NSA) otevřel Pandořinu skříňku, v níž byl doposud skryt rostoucí „Velký bratr“. Svým odvážným činem uvedl do pohybu události, jež nezvratně narušily mediální clonu, která doposud klamala celý svět lží, že žádná Pandořina skříňka ani „Velký bratr“ neexistují.

Zrádce i hrdina

Nyní je vše jinak. Problém sledovacích programů se stal mediální senzací. Edward Snowden zrádcem i hrdinou. Ačkoli mnozí politici v USA volají po jeho návratu, jiní naopak nešetří kritikou a ostrými slovy. Šéf sněmovního výboru pro zpravodajské služby Mike Rogers Snowdena nedávno označil za ruského špióna. Tak dramatické obvinění ukazuje, v jak svízelné situaci se Spojené státy nacházejí.

Vždyť jen díky Snowdenovým odhalením mohla v Americe začít vážná diskuze na téma sledování a odposlechů. Dokonce i prezident Obama byl donucen udělat „smířlivý krok vzad“. Od dob, kdy do legislativy krátce po 11. září „propašoval“ zákon Patriot Act, který drasticky omezil občanské svobody Američanů, je to poprvé. A možná nikoli naposledy.

Největší informátor v dějinách Spojených států

Tak bývá Snowden často označován a nelze se divit. NSA odhaduje, že může disponovat až 200.000 přísně tajných dokumentů. Dosud zveřejnil jen zlomek, přesto se zásadním důsledkem. Pro lepší orientaci v celé té mediální schizofrenii je podstatné vědět, že bezpečnostní orgány Spojených států vůbec netuší, které dokumenty získal, a tak se problém nutně promítá do struktury celého systému NSA a tajných vládních programů.

Zjednodušeně řečeno: Tajné vládní programy již nejsou tak úplně tajné. Jsou přinejmenším kompromitovány nejistotou, kterou do nich zakódoval Snowdenův zrádcovsko-hrdinský čin. Jako by tím vyjmul základní stavební kámen z obrovské sledovací pyramidy, jež se tak rázem stala velice nestabilní. Je nutná restrukturalizace. Je nutná reforma. A zde máme odpověď na otázku, proč je Snowden nenáviděn i glorifikován. Dosavadní politika NSA má totiž své příznivce i kritiky.