Tento týden také zahájila postupný proces hodnocení kandidáta, který vyvinula společnost BioNTech ve spolupráci se společností Pfizer. "Zahájení průběžného přezkumu znamená, že výbor začal hodnotit první dávku údajů o vakcíně, která pochází z laboratorních studií," uvedla agentura EMA v úterý. K tomu pak dodala, že to ještě neznamená, že lze dospět k závěru o bezpečnosti a účinnosti vakcíny, přičemž „mnoho důkazů bude ještě předloženo“. Ovšem v září už generální ředitel a spoluzakladatel BioNTech Ugur Sahin v rozhovoru pro CNN prohlásil, že díky americko-německé spolupráci mohou mít vakcínu proti novému koronaviru připravenou k regulačnímu schválení v polovině října nebo začátkem listopadu tohoto roku.

Podle odborníků po prodělaném Covidu-19 zůstává v lidském těle imunita jen na poměrně krátkou dobu, a proto je důležité co nejvíce proočkovat populaci, aby se virus opakovaně ve vlnách nevracel. Jenže vakcíny západních farmaceutických firem, které hodlá i pro nás nakupovat Evropská unie, se zhusta nelíbí jak odpůrcům vakcinace, tak i všelijakým „zeleným“ aktivistům. Ti všichni hledají na těchto vakcínách mouchy a podezírají farmaceutické firmy ze všelijakých nečestných či nekalých úmyslů, ba i z toho, že do vakcín přidávají nebezpečné chemikálie, pro nás neviditelné molekulární roboty, či jiné šílenosti, o nichž bájí konspirační teoretici. Ale možná by zeleným aktivistům mohly vyhovovat vakcíny takzvaně rostlinné, založené na extrakci bílkovin z listů pro tyto účely pěstovaných rostlin. Rychle rostoucí rostliny začnou produkovat protein, který lze po zhruba šesti týdnech použít jako vakcínu na Covid-19, přičemž používání bílkovin z rostlin je vhodnější pro průmyslovou výrobu. Vpravdě ekologickou výhodou většiny rostlinných vakcín je pak to, že se dají uchovávat při pokojové teplotě.

Vývoj takovýchto vakcín financují tabákové koncerny, jejichž produkty přispívají k oslabení imunity kuřáků, především pak ke znečištění a tím i oslabení funkce jejich plic. Tabákové koncerny nevstupují na bojiště s pandemií Covid-19 proto, že by se snad ve vrcholných představitelích firem hnulo svědomí a firmy by se tak vrhly na výrobu vakcíny, aby své zákazníky ochránily alespoň před novým koronavirem. Je to dáno především tím, že masivní produkci potřebné vakcíny bude možné zahájit díky dokonale prozkoumané a jimi pěstované rostlině, do Evropy importované v šestnáctém století, od roku 1763 zařazené do čeledi lilkovitých. Tedy rostlině známé jako tabák (Nicotiana).