Sdělovací prostředky po celé Evropě dnes varují před „zika virus infection“, tedy virovou infekcí způ­sobenou virem zika (ZIKV), což je jeden z flavivirů, způsobujících horečnatá tropická onemoc­nění. Zika virová infekce je přenášena na člověka štípnutím komáry roduAedes, přičemž není po­važo­vána za onemocnění život ohrožující. Jenže jak o tom informovala Světová zdravot­nická or­gani­zace (WHO), oznámilo 28. lis­topadu 2015 brazilské ministerstvo zdravotnictví, že existuje spo­jitost „mezi zvýšeným počtem mik­rocefalií mezi novorozenci na severovýchodě země a infekcí zika vi­rem.” K čemuž je třeba po­dotknout, že nejde o definitivní závěry s jejich exaktní inter­pretací, ale o předběžné výsledky probíhajícího výzkumu. Naproti tomu ve vědecké literatuře je již popsaná a náležitě ob­jasněná souvislost s komářím štípnutím u Evropany podceňovaného infekčního onemoc­nění zvaného japonská encefalitida, které se objevuje zejména v oblastech ji­hovýchodní Asie, odkud si ho mohou Evropané přivézt.

V případě japonské encefalitidy se jedná o zánět mozku, který vyvolávají flaviviry stejného rodu jako jsou viry klíšťové encefalitidy, žluté zimnice nebo horečky dengue (očkování proti japonské encefalitidě však není ochranou proti běžné klíšťové encefalitidě a naopak). Toto onemocnění se projevuje po pěti až patnácti dnech horečkou, zvracením, bolestí hlavy, ztuhnutím krku a poru­chami řeči. Nejvíce ohroženou skupinou jsou malé děti a senioři, přičemž každému pátému dět­skému pacientovi zůstávají doživotní následky. K přímému přenosu z člověka na člověka nedo­chází, virus přenáší komáři rodu Culex, vyskytující se v jihovýchodní a severovýchodní Asii. Hos­titelem viru jsou prasata, skot, ale i ptáci. Do roku 1960 se touto encefalitidou nakazilo ročně okolo 160 tisíc lidí, především v Japonsku, Koreji, Číně a na Tchaj-wanu, kde se po rozsáhlém očkování počet hlášených infekcí snížil na desetinu. Ovšem v posledních letech se výskyt této in­fekce značně rozšířil na rozsáhlá území od Sachalinu přes Koreu, Čínu, Filipíny, Indonésii až po severní Austrálii na jihu a Pákistán na západě.

Světová zdravotnická organizace (WHO), která v případě viru zika již vyhlásila celosvětový stav nouze, zdravotníky i širší veřejnost varuje, že by se mohl tento virus s jarem a létem šířit po ev­rop­ských zemích. Klíčovou roli v šíření viru by měl sehrát komár egyptský (Aedes aegypti), někdy též nazývaný komár tropický. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z října 2015 se komár egypt­ský v Evropě vyskytuje hlavně v Gruzii a jihozápadním Rusku, nebo na Madeiře, zavlečen byl ale už i na jih Nizozemska. Jak zároveň ECDC uvádí, přenašečem viru zika by se mohl stát i komár tygrovaný (Aedes albopictus) původem z Asie, který se stabilně vyskytuje v jihovýchodním Rusku, ale i ve všech jihoevropských státech u Středozemního moře od Řecka přes Chorvatsko, Itálii, Francii až po Španělsko. Odtud může být, coby nezvaný host, pak převážen ve vlacích, v kamionech, autobusech a osobních automobilech do jiných koutů Evropy. V obou případech jde o komáry rodu Aedes, kromě viru zika přenášejí­cích i viry způsobující žlutou zimnici, horečku den­gue, nebo viro­vou horečku chikungunya, prvně popsanou v Tanzánii v roce 1952. Zde si můžete poslechnout, co říká náš přední odborník profesor Roman Prymula o viru zika a jeho možnostech šíření v Česku:

http://tn.nova.cz/clanek/uderi-zika-v-cesku-who-varuje-evropu-komara-nasli-i-na-morave.html                 

Virus zika byl objeven v roce 1947 v Ugandě u primátů (makak rhesus) a následně roku 1952 u lidí, při­čemž za prvních 50 let od jeho objevu se vyskytlo jen pár desítek či stovek případů one­mocnění v Asii (Thajsko), Jižní Americe (Brazílie) a Francouzské Polynésii, která byla postižena epidemií v roce 2014. Za alarmující je některými odborníky považována skutečnost, že byly během posledních měsíců ve slinách Brazilců objeveny živé viry. Ty našli brazilští lékaři neje­nom v krvi a ve slinách, ale i v moči pacientů, jak uvedla v minulých dnech BBC s odvoláním na brazilské vládní zdravotnické instituce. Objeveny byly i ve sper­matu infikovaných mužů, pročež se začalo spekulo­vat o možnosti přenosu viru zika pohlavním stykem, v posledních týdnech se také diskutuje o pře­nosu líbáním. Nová epidemie v Brazílii pro­pukla na podzim loňského roku a po­stupně se rozšířila do více než dvaceti zemí amerického konti­nentu. Brazílie již hlásí 1,5 milionu osob infikovaných zi­kou, u novorozenců pak 4180 případů mik­rocefa­lie, které brazilské ministerstvo zdravotnictví za­znamenalo od října 2015 do konce ledna 2016. Přitom před masivním ší­řením nákazy virem ZIKV se zde objevovalo ročně v průměru 163 pří­padů mikrocefalie (za rok 2014 zde činil celkový počet evidovaných dětí s vrozenou mikrocefalií 147 případů). Druhou nejvíce zikou zasaže­nou zemí amerického kontinentu se stala sousední Kolumbie, odkud je hlášeno více než 20 tisíc případů ná­kazy vi­rem ZIKV.