Určitě je jich mnoho, ale pomineme-li rozdílný jazyk (katalánština má románský původ, s nímž má baskičtina pouze společné indoevropské kořeny), ten nejzásadnější je historicko ekonomický. Ani Baskicko ani Katalánsko nebylo nikdy samostatným státem. Začátkem XIII. století však baskičtí šlechtici přísahali věrnost kastilské koruně a za odměnu jim zůstaly zachovány jejich instituce a práva. Znamenalo to, že jejich země bylo uznána jako území osvobozené od kastilských daní. Tato situace trvala dlouhá staletí, což Baskům dovolilo vytvořit si vlastní daňový systém. Teprve v XIX. století nový španělský liberální stát začal prosazovat centralismus a v posledním čtvrtstoletí (1876) zrušil baskické výsady a nahradil je ústavní tzv. hospodářskou dohodou (concierto económico) mezi baskickými institucemi a španělskou vládou. Stalo se tak ve chvíli, kdy centrální moc po třetí karlistické válce trpěla nedostatkem peněz a řešení viděla v tom, že Baskové si budou vybírat vlastní daně a do Madridu budou odvádět jen určitou část peněz za služby, které Madrid vykonává celostátně a jež nebyly podstoupeny baskické autonomní vládě. Jde zejména za výdaje v infrastruktuře, za zahraniční reprezentaci státu, za armádu, za celostátní muzea. Tento systém fungoval až do občanské války (1936-1939). Generalissimus Francisco Franco považoval Basky za nepřátele, protože ve své většině bojovali na straně republikánů. Na počátku jeho vlády byla v roce 1937 ekonomická dohoda zrušena.

Po Francově smrti byl na základě nové Ústavy 1978) a Statutu baskické autonomie v roce 1981 dohodnut stávající model baskických plateb centrální vládě. Někteří nacionalističtí představitelé dnes opakují, že na tuto dohodu navrženou centrální vládou v Madridu přistoupili pouze z nutnosti, ale že nevyjadřuje touhu Basků po úplné samostatnosti. Lze to považovat za jejich zadní vrátka pro v budoucnost. Dohoda však uklidnila vzájemné vztahy, neboť do té doby podporovalo Ústavu pouze 30% Basků. Obnovená ekonomická dohoda stanoví, že Baskové si budou sami na svém území vybírat daně a za to budou platit do společné španělské kasy 6.24% všech výdajů za kompetence, jež na ně stát nepřenesl. Jedinou podmínkou je, že daně v Baskicku se nebudou zásadně lišit od těch, jež vybírá stát v ostatních autonomních společenstvích. Každých pět let se pak má konat vyúčtování. Baskická vláda soudí, že od roku 2007 kdy se podařilo uzavřít účty naposledy, odvedla státu přibližně jednu roční platbu navíc. Platba do celostátní kasy kolísá podle hospodářské situace země, ale zatím většinou nepřevyšuje miliardu eur ročně.

Předposlední listopadový týden se po dlouhých jednáních podařilo uzavřít jak vyúčtování za minulá léta, tak na příštích pět let, což si všichni pochvalují jako příspěvek ke klidu v zemi.