Z pracovních táborů a to i v Letech se i propouštělo. Snad něco o tom vím, zajímal jsem se o historii a v Letech i několikrát byl. Rád bych věděl, v kolika dalších pracovních táborech paní senátorka kladla květiny.  Pokud si dobře vzpomínám, tak jsem na dřívějším Svazu protifašistických bojovníků v minulosti, kdy jsem se o historii boje za naši svobodu aktivně zajímal, zjistil, že pracovních či kárných pracovních táborů bylo asi 220. Snad se moc nepletu. To se chudák paní senátorka ujezdí, chce-li navštívit všechny pracovní tábory.

Snad paní senátorka nevěděla, co to byly koncentrační a co pracovní tábory a proto bez komentáře umožnila zveřejnit na svém facebooku označení pracovního tábora jako koncentračního. Rád se jí pokusím vysvětlit rozdíl mezi koncentračním a pracovním či kárným pracovním táborem a nezištně jí předám řadu vzpomínek babičky, která jako protifašistická bojovnice v koncentračním táboře skutečně skončila jako pokusný králík s celoživotními následky. Samozřejmě, pokud by paní senátorka chápala koncentrační tábor jako místo, kde se lidi nuceně koncentrují a ne jako místo určené především k vyhlazování lidí, neuspěji. V tomto novodobém chápání pojmu koncentrační tábor prosazovaném zejména od našich sousedů by bylo možno chápat za koncentrační tábor i dětský tábor, kam taky některé děti jedou proti své vůli. Takovéto znevažování pojmu koncentrační tábor podobně jako uvádění viny za násilnosti v období druhé světové války ve stejném rozsahu na obyvatele porobencý zemí a na okupanty však odmítám.