Kritika občanského zákoníku proto, že takovouto povinnost zakotvil, mi připadá jako špatná a nesouhlasím s řadou diskutujících u tohoto článku. Kritiku jiných pasáží nového občanského zákoníku však považuji za více než oprávněnou. Jak to tedy je s nevěrou a občanským zákoníkem?
Nevím přesně, o co se názor, že má manželka právo na informaci o nevěře, opírá. Článek příslušný paragraf neuvádí a já netuším, o co jde. Zákon stanoví mj. následující povinnosti: "§ 687: "(2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti." Ano, nevěra je porušením povinnosti věrnosti. Proto se možná někteří raději ani nežení, aby svoji povinnost věrnosti neporušili. V tomto ustanovení však o informování manželky o milence není nic.
Zajímavější z hlediska informování manželky o milence je § 688: "Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech." Možná v případě žaloby soud dospěje k závěru, že právo na informování o milence vyplývá z práva na informace o stavu jmění, ale co když milenka nic nestojí? Pokud stojí... ?
Nevěra vyžaduje aktivitu a jde o činnost
Další výklad odůvodňující právo na informaci o milence je, že nevěra je stávající či uvažovanou pracovní, studijní či podobnou činností. Nevěra vyžaduje aktivitu a jde o činnost. S tím souhlasím. V jistém smyslu skutečně přispívá k získávání nových poznatků, nevěrník studuje jinou osobu atd. Samozřejmě tak nevěru jako takovouto studijní či jinou podobnou činnost podle mne někdo může chápat, ale přece jenom je to asi poněkud rozšiřující výklad. Budu zvědav, jestli jej soud bude akceptovat. Zvláště se těším, pokud se žalovaný začne domáhat práva na vzdělání, svobodu pohybu atd., a bude v soudní síni uvádět, že by informační povinnost protiústavně mohla omezit tato jeho základní lidská práva. Byl by to zajímavý střet právních a morálních hodnot v soudní síni.
Nevěru může omezovat i povinnost dle § 689:
"Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny." Ani z těchto povinností však nevyplývá právo na informaci o milence.
Informační povinnost nevyplývá ani z uspokojování potřeb rodiny: 690: "Uspokojování potřeb rodiny
Každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy." Prostě nevím, z čeho bych povinnost manžela informovat manželku o milence dovodil. A to nehovořím o tom, že by ji tím mohl ublížit, způsobit jí psychickou újmu atd. To přece manžel nesmí. Jak by například snášela manželka informaci: „Mám milenku. Ty jsi již za zenitem.“ Neporušil by takovouto informací manžel své povinnosti? Nedomnívám se proto, že žena s žalobou na získání informací o nevěře svého manžela v soudní síni uspěje, ale třeba se pletu. Bude-li tento soud, rád se poučím o výkladu práva a rád na něj vezmu studenty. Jinak si vzpomínám na slova klasika a neprávníka, která však při řešení této otázky se pravděpodobně vybaví mnohým: "Zapírat, zapírat, zapírat"
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
