Karol Hrádela: Politici nemohou být odborníci na všechno

Česká televize vysílala pořad k možnému zdanění církví. Byl mírně řečeno velmi zajímavý. Rozumím, proč se nediskutovalo o skutečném charakteru tohoto majetku, o omezeních, které byly již za starého Říma a zejména o tom, že vlastníky regulovaného majetku nebyly církve, které dostávají náhrady, ale církevní právnické osoby. Je to stejné, jako by stát odškodňoval holdingovou společnost za škodu, která se stala její dceřiné společnosti. Holding není vlastníkem majetku, který vlastní jeho dcery, stejně jako akcionář není vlastníkem majetku, který patří společnost, v které je akcionářem. Je rozdíl mezi církví a církevními právnickými osobami, přesto náhrady dostávají církve.

Stejně tak mi chybělo, že Česká televize blíže nepopsala restituční proces po schválení zákona. Pokud je mi známo, nejvíce majetku se vydávalo v rezortu zemědělství a kultury. Dále je vydával Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Možná i toto bylo vhodné uvést. Pak by se však mohl každý ptát, zda je náhodou, že v čele dvou ministerstev byli ministři jedné strany a na třetím ministerstvu Úřad patřil pod náměstka ministra. Které pak straně asi psal pan náměstek částečně volební program? Odpověď je známá. Té, odkud byli dva ministři. Pak se ani nelze divit, že byl odvolán podřízený tohoto náměstka, ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který chtěl důsledně kontrolovat vydávání tohoto majetku.

Pod zdáním korektnosti vystupovali v pořadu hosté a redaktoři. Osobně mám výhrady jak k výběru vystupujících, tak i k obsahu vystoupení. Nedomnívám se, že výběr byl dosti korektní. Kdo vystoupil?

1. PhDr. Jan Jandourek, Ph.D. bývalý katolický kněz, sociolog a publicista. Nyní působí jako duchovní ve starokatolické církvi. Jeho vztah k církvím nebyl uveden a vypadal tak, jako nezávislý redaktor. Velmi se mi líbilo jeho vyjádření, že: „Co bylo ukradeno, musí být vráceno. Takto jsem nazval v minulosti ještě před schválením zákona svůj článek. Pouze mám jako zastánce názorů prezidenta Masaryka pocit, že neoprávněně nenabyl majetek stát, ale někdo jiný. Pan redaktor však potvrdil, že neexistuje církevní majetek, ale majetek jednotlivých církevních organizací. Tvrdil, že je třeba zafixovat platy duchovních. Proč má ale stát hradit platy duchovních? Otázka, která nepadla. Není důvod, proč by stát, který se nemá vázat na jakékoliv náboženství hradit duchovní. Proč tak činí? Odpovídá do Listině?

2. RNDr. Vladimír Koníček, poslanec PČR (KSČM). Vystudoval fyziku, pracoval v oblasti technologického vývoje, pak učil na Střední průmyslové škole v Uherském Hradišti. Tvrdil názory komunistů, ale s ohledem na svoji kvalifikaci nemohl hovořit odborně.

3. Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D. je český historik, pracovník Historického ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny politických stran, česko-německé vztahy a církevní dějiny. Spolupracuje s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou. Vystupoval mj. na ideové konferenci strany v roce 2012. Je to špičkový odborník, které mu dokonce bylo umožněno studovat archivy ve Vatikánu. Nelze se pak divit, že některé skutečnosti, pro něj asi nedůležité, nezmínil (například omezení církevního majetku v minulosti a ani další skutečnosti, případně se jich jen dotkl, ale blíže neřešil – například výpočet náhrad za První republiky).

4. David Henzl, generální vikář českobudějovické diecéze, potvrdil, že církevní majetek není majetkem biskupství, ale farností. Pravdou však je, že není ani vlastnictvím biskupství, ale skutečně jen farností a dalších právnických osob. Zajímavá byla jeho zmínka o podnikání církevních osob. Doufám, že ve své podnikatelské činnosti nebudou stejně „úspěšní“ jako Římsko katolická farnost Trmice v litoměřické diecézi. Kvůli dluhům v řádu desítek milionů korun skončila koncem roku 2010 v konkurzu. Snad se o svůj majetek postarají i lépe než farnost, která dostatečně nezabezpečila dřevěný kostel ze 16. století, který shořel nedávno v třinecké části Guty, takže nyní opět na něj budou vynaloženy veřejné prostředky. Vlastnictví by mělo zavazovat každého.

5. Michaela Vašinová, redaktorka České televize mne pobavila. Ústavní soud nesloučil ústavní stížnost Věcí veřejných se stížnostmi dalších subjektů. Je pravda, že i Věci veřejné podaly svůj návrh, resp. jejich poslanci. Vadilo jim, že byl zákon přijat po vyhlášení přestávky, kdy jejich poslanci odešli po oficiálním vyhlášení přestávky na poradu klubu, takže nemohli hlasovat a svým příkladem případně ovlivnit další poslance. Jejich návrhu ústavní soud nevyhověl, protože návrh podalo méně poslanců, než vyžaduje zákon. Vznikl dle poslanců, kteří nemohli ve Sněmovně hlasovat a byli fakticky zbaveni svého práva a povinnosti zastupovat voliče, precedent, který umožní přijímat zákony v době přestávky. Prostě dle nich stačí v budoucnu nechat odejít opozici z jednacího sálu, pak vznést námitku proti přestávce, přestávku zrušit a než se opozice vrátí, tak schválit po půlnoci zákon. Až po jejich návrhu byly podány 3 další návrhy, které byly sloučeny ke společnému projednání. Skoro bych považoval za vhodné, když by televize uvedla, že nejdříve návrh podali senátoři z různých stran. Nebyla to ČSSD, kdo napadl restituce jako první u Ústavního soudu. Z ČSSD se připojila k prvnímu návrhu, který jako jediný byl částečně úspěšný, pouze menšina jejich senátorů. Až později podala stížnost ČSSD a KSČM prostřednictvím svých poslanců.

6. Miroslav Kalousek, bývalý předseda KDU-ČSL, nyní TOP 09 tvrdil, že se hledala shoda s církvemi, pokud by nebyla dohoda, majetek by nebyl vydán. Byly 3 posudky. Co však hodnotily? Zdůraznil, že stát nebude platit duchovní. Otázka zní: A proč je má stát platit? Osobně se však nejvíce těším, až v soudní síni uslyším soudce: „Tak vy jste získal část majetku i proti vůli jeho dřívějších vlastníků? Stát Vám jej pak znárodnil a nyní chcete náhradu? Tak se dohodněme, kolik Vám stát zaplatí. Když se nedohodneme, nic nedostanete.“

7. Patrik Nacher, ekonom a mediální poradce, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR - nestraník za hnutí ANO 2011. Vystupoval dosti korektně a nenašel jsem vyjádření, které by bylo zavádějící.

8. Petr Vašek, redaktor České televize vystoupil relativně korektně. Tvrdil ale, že s nápadem na zdanění církevních restitucí přišla ČSSD v polovině roku 2013 a udělala z něj své volební téma. Toto prohlášení je nepřesné. O zdanění církevních restitucí se hovořilo podstatně dříve. Stačí citovat například z Idnes z článku napsaného 7. listopadu 2012 a aktualizovaného 8.11.2012. Zdanění bylo pro některé předpokladem přijetí restitučního návrhu. V článku je uvedeno: „Hlasoval pro něj i bývalý poslanec ODS Michal Doktor, který byl původně proti. Nelíbilo se mu, že církve by podle návrhu nemusely z nově nabytého majetku platit daně. Nakonec se ale domluvil s premiérem Petrem Nečasem na změně. "V den, kdy zákon o církevních restitucích začne platit, podám pozměňovací návrh, který zavede pro církve povinnost platit daně. S panem premiérem jsem domluvený, že můj návrh koalice podpoří," uvedl Doktor. Zdroj. Později skutečně byla provedena změna související se zdaněním příjmů z prodeje restituovaného majetku.

Celý pořad byl dosti jednostranný, Mrzí mne, že si Česká televize nepozvala odborníky z řad jiných osob než z osob spojených s církvemi, že nezdůraznila vztah diskutujících k církvím a zejména, že neumožnila diskusi. Asi by se pak lidé skutečně něco dozvěděli. Takový odborník jako je profesor Pavlíček by zajisté dokázal uvést celou situaci na pravou míru. Přes množství diskusí na toto téma jsem však v naší České televizi nezažil ani jednu diskusi odborníků – nepolitiků. Politici nemohou být odborníci na všechno a pokud se zvou odborníci pouze z jedné strany, tak asi není něco v pořádku.

Karol Hrádela