Karol Hrádela: Zanikne levice v České republice?

11.10.2020 9:36

Komentář na facebookovém profilu k reakci komunistů na výsledek krajských voleb

Karol Hrádela: Zanikne levice v České republice?
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela
reklama

Již v minulosti jsem ve svých příspěvcích napsal, že KSČM s ohledem na politiku, kterou zvolila, hrozí vyřazení z politického dění. Podobně jsem předpokládal i pokles volebních preferencí ČSSD, přestože díky Janu Hamáčkovi nakonec ČSSD skončila lépe, než se před jeho zvolením očekávalo.

Problémem naší levice není vymírání členské základny KSČM a ani zapojení ČSSD do vládní koalice. Jde o nejednotnost levice, která vystupuje neprincipiálně a nedokáže se dohodnout.

V dubnu 2018 jsem napsal se zohledněním tehdejší výše státních příspěvků politickým stranám a následně zveřejnil tento text: „Komunisté se chovají jako dítě, na které se může zatlačit a hned se podřídí. ČSSD stále hlásá ve zcela změněných podmínkách usnesení svého sjezdu z Hradce Králové z února 1993 potvrzeného usnesením sjezdu z Bohumína v roce 1995 které zní: „Sjezd potvrzuje platnost závěrů hradeckého sjezdu ČSSD o nepřípustnosti spolupráce sociální demokracie s extremistickými politickými stranami. Vylučuje politickou spolupráci se SPR-RSČ, SČK, MNS, KSČM, LB a SDL.“ Dodnes ČSSD usnesení nezrušila.“

ČSSD později dokonce razila pseudolevicová témata, kterými odradila část svých tradičních voličů. Komunisté ČSSD ke spolupráci levicových sil nepřesvědčili, když to možná ani nechtěli a levicovou politiku do značné míry opustili.

Nepřekonání starých rozporů i křivd, nálepkování, nedostatek sebereflexe spojený s honbou za postavením jednotlivců, prosazování “nových“ témat místo skutečných potřeb levice může reálně vést k vymazání těchto politických stran ze skutečné politiky a ke ztrátě jejich parlamentního zastoupení. Předpokládám takovýto vývoj, nedojde-li v programově „levicových“ stranách urychleně k přehodnocení jejich politiky (zejména v KSČM i personální), když v ČSSD k jisté menší změně došlo.

Dále jsem v dubnu 2018 napsal: „Prý se komunistům zhoršují volební výsledky, protože se jim v důsledku věku členů snižuje voličská základna. Pěkný nesmysl. Velikost strany má minimální vliv na volební výsledky. Stejně tak nemusí být rozhodující ani velikost majetku. Česká pirátská strana měla v roce 2016 dle své výroční zprávy osobní náklady ve výši 50 576,61 Kč, výnosy: 2 799 806,27 Kč a náklady: 5 833 929,67 Kč, výsledek hospodaření z hlavní činnosti: -3 034 126,40. Přesto se ve volbách v roce 2017 stala třetí nejsilnější volební stranou s 10,79 procenta hlasů a státní příspěvky vymažou veškeré ztráty. Piráti tak se svými několika stovkami členů výrazně překonali bohatou tehdy 40tisícovou komunistickou stranu. Prostě o volebním úspěchu rozhodují jiná kritéria než jenom peníze či počty členů. Tato kritéria důvěryhodnosti komunisté nenaplňují… Ve volbách v roce 2002 dosáhli komunisté 882 653 hlasů voličů, což bylo 18,51 % všech hlasů a 41 poslanců. Jejich volební trendy byly stále rostoucí. Předseda Vojtěch Filip byl do funkce předsedy zvolen v roce 2005. V roce 2017 získali ve volbách 393 100 hlasů, což představovalo 7,76 % všech hlasů. Od nástupu předsedy Filipa před necelými 13 roky tak komunisté ztratili 10,75 % hlasů ve volbách, tj. 0,83 % ročně, takže za 3 až 4 roky se při nezměněném trendu dostanou pod hranici 5 % a ztratí volitelnost do Sněmovny, příspěvky na mandát poslanců atd. Nestane jejich konec jako parlamentní strany, pokud zásadně nezmění svoji politiku. To má i ekonomické dopady. … Na tento příspěvek by po nejbližších řádných volbách komunistická strana ještě dosáhla, zda v dalších, to je otázka. Již před minulými volbami jsem předpokládal, že ke změně na funkci předsedy komunistů nedojde. Nespletl jsem se. Nespletl jsem se. Komunisté nevyvodili závěry a asi je nevyvodí ani nyní.. Po prohraných volbách v roce 2017 tehdejší předseda nejdříve hovořil o vyvození odpovědnosti, ale nakonec znovu kandidoval a znovu byl zvolen. Ke změně v praktické politice a ani ve volebních výsledcích nedošlo.“

Vzpomínám si, že po krachu KSČM ve volbách v roce 2017 se nejdříve psalo, že: „„Jsem nejdéle sloužícím předsedou politické strany a podle mého soudu i obměna může leccos přinést," uvedl Filip k rozhodnutí už nekandidovat.“, aby pak po opadnutí nespokojenosti došlo k posunu, že se jednalo o nesprávnou interpretaci slov předsedy KSČM. Ten nakonec na sjezdu v roce 2018 kandidoval znovu a znovu byl zvolen. Obdobný vývoj, tj. nabídnutí funkcí k dispozici a pak odmítnutí nabídnuté abdikace, a nakonec novou kandidaturu stávajícího předsedy na předsedu jejich strany očekávám i nyní. Pokud by však hrozba zániku strany mezi členy rezonovala moc silně, tak s velkou pravděpodobností předpokládám zvolení někoho ze stávajících poslanců či europoslankyně pod heslem zachování kontinuity a nerozbíjení jednoty strany.

Volební rekapitulace

Po zveřejnění výsledků krajských voleb v roce 2020 se vyplatí udělat volební a ekonomickou rekapitulaci vývoje v KSČM i s přihlédnutím ke stávající výši příspěvků vyplácených státem politickým stranám.

Volební výsledky komunistů byly od roku 1990 stále rostoucí. V parlamentních volbách v roce 2002 – zmínil jsem již – dosáhli komunisté 882 653 hlasů voličů, což bylo 18,51 procenta všech hlasů a znamenalo to 41 poslance. Dokonce ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy v pravicové Praze v roce 2002 získala KSČM 10,83 procenta hlasů a 8 zastupitelů. Ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2004 získala KSČM 19,68 procenta všech hlasů a tomu odpovídalo 157 mandátů v krajských zastupitelstvech. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky v červnu 2004 znamenaly pro KSČM 472862 hlasů, tj. 20,26 procent hlasů, a 6 mandátů europoslanců. Strana měla v roce 2004 dva senátory.

Po zvolení předsedy Filipa do funkce předsedy KSČM v roce 2005 nastává zlom ve volebních výsledcích KSČM (s drobnou odchylkou související s církevními restitucemi). Již od voleb do Parlamentu v roce 2006 přestal nárůst počtu hlasů a začal dlouhodobý volební pád KSČM.

Nehodnotím, jak se na volebním propadáku podílel přístup nového vedení KSČM k personálním otázkám jako například:

a) k europoslanci Ransdorfovi, který představoval po změně stranického vedení v roce 2005 reálnou protiváhu některým trendům v KSČM. Před touto změnou ve volbách v roce 2004 sám získal 142 444 preferenčních hlasů, což se blíží v posledních volbách do Evropského parlamentu celkovému počtu všech hlasů pro KSČM. Stačí si připomenout problémy s pozdějším financováním jeho volební kampaně za KSČM  či jeho přesunutí v roce 2014 až na čtvrté místo volební kandidátky KSČM,

b) k senátorovi Doubravovi, který později ukončil své působení v KSČM a kandidoval za jiný subjekt,

c) ke komunistické senátorce Bayerové, proti které dokonce v senátních volbách kandidoval za jiný subjekt kandidát, který ve volbách do zastupitelstva kandidoval za KSČM,

d) na druhém místě kandidátky KSČM do Evropského parlamentu v roce 2019 byl zařazen student, kterého co do počtu hlasů nejenom výrazně přeskočili někteří kandidáti zařazení na kandidátce na výrazně horší místo v pořadí, ale který v následných krajských volbách v roce 2020 v Jihomoravském kraji vedl kandidátku konkurující KSČM...

Čestný člověk neopouští loď, které lze pomoci, pokud nemá pocit, že byl zrazen. Když má pocit zrady, tak… To platí i o voličích.

V posledních volbách do Sněmovny – opět zopakuji – získala KSČM  7,76 procenta hlasů a 15 poslaneckých mandátů. Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 2019 znamenaly podporu pouhých 164 624 voličů, což představovalo 6,94 / hlasů, a 1 mandát europoslance. Nyní nemá KSČM žádného senátora a ani jednoho zastupitele v hl. m. Praze. V krajských volbách získala v roce 2020 celkem 4,75 procenta hlasů a 13 mandátů. Pokud by takovýto výsledek měla KSČM v příštích parlamentních volbách, tak již nebude v souladu s předpoklady uvedenými výše v Parlamentu. Směrem ke krajským volbám se v roce 2020 předpokládaný pokles v počtu mandátů jednoznačně potvrdil.

Celkově tak proti roku 2004 ztratila KSČM 5 europoslanců, 26 poslanců, 2 senátory a včetně zastupitelstva Prahy 152 krajských zastupitelů.

Ekonomická rekapitulace

Pokud by ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM tak jako v roce 2004 hlasů 472862 a ne 164624 hlasů, měla by o 308238 hlasů více. Podle § 65 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč. Protože volby do Evropského parlamentu jsou jednou za 5 let, lze roční ztrátu z poklesu voličů vypočíst jako celkovou výši tohoto volebního příspěvku vydělenou 5. Pokud by nedošlo ke snížení počtu voličů. Odpovídal by příspěvek na úhradu volebních nákladů ve volbách do Evropského parlamentu 9 247 140 Kč, tj. ročně 1 849 428 Kč.

Díky změně v počtu poslanců, senátorů a krajských zastupitelů KSČM přichází nyní ročně na příspěvcích na činnost politické strany proti příjmu, který by měla při zachování tehdejšího stavu:

  • za 26 poslanců o 23,4 miliónů (26*900000);
  • za dva senátory o 1,8 miliónů (2*900000);
  • za 152 zastupitelů 38,0 miliónů (152*250000).

Ekonomická ztráta nyní ročně představuje 63,2 miliónu proti situaci, když by KSČM měla nezměněný počet poslanců, senátorů a zastupitelů proti roku 2004. Celková roční ekonomická ztráta odpovídá při porovnání s rokem 2004 jen na příspěvcích od státu 65 049 428 Kč ročně (63,2 miliónu a1 849 428 Kč). Kromě této již existující roční ztráty při zachování dosavadních trendů hrozí, že po dalších volbách KSČM nebude mít žádného poslance, čímž by utrpěla další ztrátu za 15 poslanců ve výši 13,5 mil. Kč ročně, přičemž v ohrožení jsou i další příspěvky na činnost. Skutečnost, že je reálné, že KSČM nebude v Parlamentu, odpovídá nejen předpovědím, které jsem v minulosti popsal, ale již pravdivost předpovědí potvrzují i celostátní výsledky krajských voleb. Nebude-li mít KSČM poslance, přijde i o příspěvek na činnost politického institutu, který odpovídá 10 procentům z celkové výše příspěvku na činnost politické strany.

Závěrem

Znovu zdůrazňuji své přesvědčení: Volební a ekonomické ztráty komunistů nesouvisí s vymíráním členské základny KSČM, protože k vymírání docházelo již před rokem 2004, ale se změnou její politiky v roce 2005.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rakve plné peněz

18:08 Zbyněk Fiala: Rakve plné peněz

Koronavirus se šíří z regionů s vysokým podílem montoven se zahraničními pracovníky. Sněmovna odmít…