Dle odborných výpočtů je ale hnědého uhlí u nás dostatek pro příštích 20 let i s platnými územními limity, a pokud budou posunuty limity těžby na lomu Bílina, tak je hnědého uhlí dostatek na dalších 40 let!

Nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) zatím hovoří o případném prolomení limitů jen nejasně: „Pokud chceme mít konkurenceschopnou ekonomiku, je otázkou, jakou rychlostí se můžeme dostat k energii, energetika, která bude superzelená a superzdravá, to je absurdní představa," dodal, že by v takovém případě nemohla ekonomika 100% fungovat.

Doufejme tedy, že se nový ministr při sestavování nové energetické koncepce státu na další desetiletí nedostane do rozporu s posledním usnesením trojkoaliční vlády ze dne 21. 9. 2011: „Vláda ukládá ministru průmyslu a obchodu navrhnout ve spolupráci s ministrem životního prostředí a místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní Rady vlády vládě do 31. prosince 2011 v rámci aktualizace Státní energetické koncepce a Surovinové politiky opatření zajišťující dostatečné množství uhlí pro systémy centrálního zásobování teplem v České republice, a to bez prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí", píše se doslova v usnesení vlády.

Problém je v tom, že cenu hnědého uhlí nikdo nereguluje.

Zdá se tedy, že si konečně i vláda uvědomila, že problém nespočívá ani tak v otázce disponibility uhlí jako v zajištění jeho distribuce směrem k teplárnám a energetickým zdrojům obecně. Reaguje tak na nynější deformaci na trhu s hnědým uhlím, kdy sice existuje relativní dostatek volné suroviny, avšak kvůli neakceptovatelnosti ceny požadavované dominantním hráčem se uhlí stává neprodejným. Nerostné bohatství je ze zákona formou majetku výhradně ve vlastnictví státu. Případný zásah do způsobu nakládání s uhlím se proto z pohledu legislativy (i přes neznalost konkrétní podoby takové legislativní úpravy), jeví jako zcela legitimní.

Většině nezávislých tepláren končí smlouvy na dodávky uhlí v období 2013-2015 a nové se jim z důvodu přemrštěných cen nabízeného uhlí nedaří uzavírat. Klíčovým předpokladem jejich fungování je právě stabilita dodávek paliva, pro další rozvoj zdrojů v systémech centrálního zásobování teplem (CZT). Ministerstvo průmyslu ale počítá v poslední předložené variantě koncepce se zrušením limitů těžby, které chrání města a obce v Podkrušnohoří. Důvodem má být zachování levného tepla. Prolomení limitů by však cenu tepla v nejbližších deseti letech rozhodně neovlivnilo.  Dle informací samotného ministerstva by k navýšení cen tepla mělo dojít v roce 2015, nicméně k těžbě za limity by nedošlo dříve než v roce 2023.

Jak to začalo? Teplárenské společnosti varují: pokud vláda nekývne na bourání Horního Jiřetína a Černic, „po roce 2015 už uhlí není". Ale dostupné zásoby uhlí nejsou žádná novinka. Územní ekologické limity těžby vznikly v roce 1991. Byly stanoveny tak, aby dodávky ještě nějakou dobu (čtvrt století) vydržely a energetika měla čas se postupně změnit. Teplárenské podniky už osmnáct let vědí, s jakým množstvím paliva mohou počítat. Dávno tomu přizpůsobují své plány a investice.

V České republice se počítá s postupným snižováním spotřeby uhlí během příštích deseti let.

V domácnostech nejméně o polovinu. Do dvaceti let se má uhlí k vytápění používat jen minimálně.  Mezi hlavní opatření, který k tomu mají vést, patří postupná modernizace části stávajících hnědouhelných elektráren (Tisová, Poříčí u Trutnova, Hodonín, Ledvice, Tušimice a Prunéřov), ostatní mají být během deseti let 2013 - 2023 odstaveny, přestavba elektrárny Chvaletice u Pardubic do roku 2015 na černé uhlí, výstavba dvou paroplynových elektráren (výkony 800 a 840 MW) u Mělníku do roku 2016, a dostavba dvou jaderných bloků Temelína (o výkonu 1 000 až 1 600 MW). I přesto, že oficiálně je vlastníkem nevytěženého uhlí stát, v rámci posuzování vlivu těžby na životní prostředí při rozšiřování těžby ve Vršanech skupiny Czech Coal miliardáře Pavla Tykače si stát nedokázal vymoci podmínku, která by zajistila směřování 60 procent uhlí z Vršan českým teplárnám.

Druhá největší těžařská společnost v zemi Czech Coal Group vytváří uměle tlak na zvyšování cen hnědého uhlí: bez vážných geologických, technických a technologických důvodů omezuje těžbu uhlí, a snaží se tak ponechat nevytěžené uhlí v zemi, dokud jeho ceny nevzrostou na jí požadovanou úroveň. Odmítá podepisovat smlouvy na prodej uhlí po roce 2012. Tato společnost dnes těží 14,5 milionu tun a v případě neprolomení limitů sníží těžbu na zhruba jedenáct milionů tun. Po roce 2012 má však nasmlouváno jen 2,4 milionu tun a po roce 2015 už jen 0,6 milionu tun. Czech Coal tedy drží 8,5 až dvanáct milionů tun nekontrahovaného uhlí, které odmítá prodat zákazníkům, kteří ho potřebují, a vyhrocuje tak zbytečně situaci na trhu.

Prolomení územních limitů těžby na lomu ČSA není vůbec třeba a sektor centrálního zásobování teplem je ani nepotřebuje. České teplárenství je třeba modernizovat a postupně v něm nahrazovat uhlí náhradními palivy včetně obnovitelných zdrojů - možnosti dodávek tepla z OZE jsou až čtyřikrát větší než příležitosti k výrobě elektřiny z OZE - mohou pokrýt až 43 % spotřeby energie v budovách (solární kolektory, tepelná čerpadla, kotle na biomasu).

I bez prolomení limitů bude zajištěna energetická bezpečnost ČR.

Závěry nedávné studie o problému nedostatku uhlí v České republice v kontextu platnosti územních ekologických limitů hovoří jasně: zásoby hnědého uhlí neblokované limity budou i po r. 2012 dostačující (bilančně) k pokrytí racionálních požadavků tepláren i ostatních uhelných zdrojů v ČR, tzn. i bez prolomení územních limitů bude objem těžby hnědého uhlí dostatečný pro zachování funkčnosti tepláren a systémů CZT v ČR:

Při realistických úsporách spotřeby uhlí lze po roce 2012 dosáhnout vyrovnané bilance (tj. nulového deficitu či dokonce přebytku) hnědého uhlí na trhu.

Zrušení platnosti územních ekologických limitů není nutnou podmínkou ani předpokladem pro udržení výroby a dodávky tepelné energie v systémech centrálního zásobování teplem (CZT).

I bez prolomení limitů bude zajištěna energetická bezpečnost ČR - dostatečnou výrobu elektřiny pro potřeby ČR lze v budoucnu dosáhnout bez hnědého uhlí za dnes platnými těžebními limity.

Skutečným problémem a hrozbou pro teplárny není bilanční nedostatek uhlí; skutečným problémem je zajištění kontraktů na dlouhodobou dodávku hnědého uhlí za cenu umožňující udržení přijatelné ceny tepla.

Požadovaná cena představuje zhruba 50% zdražení oproti současným cenám na trhu.

Společnost Czech Coal veřejně oznámila, že disponuje dostatkem hnědého uhlí a že nabídne teplárnám dlouhodobé kontrakty na dodávky od roku 2013 do konce roku 2022 za cenu na úrovni 70 Kč/GJ (80 % tržní ceny černého uhlí na mezinárodním trhu). Palivo nabízené teplárnám bude směsí uhlí z lokality ČSA a uhlí z lomu Vršany. Czech Coal potvrdil, že je schopen uspokojit 100 % stávajících potřeb svých zákazníků v oblasti teplárenství. 

Za zcela zásadní v diskusi o budoucí cenové hladině hnědého uhlí v České republice je nutno ale považovat čerstvý průlom v otázce dodávek uhlí pro Plzeňskou teplárenskou. Došlo zde k (předběžné, smluvně zatím nestvrzené) dohodě mezi městem Plzeň (100% vlastník Plzeňské teplárenské) a Sokolovskou uhelnou (ve spojenectví s Carbounion Bohemia) na dlouhodobém, 10-ti letém kontraktu na roční dodávky významného objemu 500 tisíc tun hnědého uhlí na úrovni  zhruba 40 Kč/GJ (bez dopravy).

Případné akceptování ceny uhlí na úrovni 60 Kč/GJ a více by dle představitelů tepláren mohlo znamenat úplný rozpad systému centrálního zásobování teplem, na kterém je nyní závislých více jak 1,4 milionu domácností.

V posledních letech byla společnost Czech Coal již dvakrát pokutována za zneužívání pozice na trhu a účtování nepřiměřených cen uhlí.

Velcí hráči jako ČEZ a EPH snahu Czech Coal o podstatné zdražení uhlí odmítají s tím, že taková cena uhlí by již neumožňovala provozovat nadále teplárny.

Na konci loňského roku se objevila zpráva o tom, že Czech Coal chce nechat ležet ladem v zemi (tedy přestat těžit) i uhlí na dole Vršany, které není blokováno limity. V rámci strategie „uhlí jako lahve koňaku ve sklepě" Czech Coal prohlašuje, že „uhlí je lepší než peníze" a naznačuje tím teplárnám, že s uzavíráním smluv hodlá počkat až do doby, kdy takovou cenu budou teplárny - z obavy o samotné přežití - ochotny akceptovat.

Všechny zmiňované otázky, ať už jde o problém zajištění dodávek paliva pro teplárny, či o prolomení územních ekologických limitů mají být řešeny v aktualizované Státní energetické koncepci ČR (SEK), kterou chce Ministerstvo průmyslu zfinalizovat a předložit vládě ještě v letošním roce. 

Návrhy řešení

Ekologické organizace

Řešení, jak české teplárenství postupně osvobodit od fatální závislosti na fosilních palivech nabízí například Hnutí DUHA v Programu energetické nezávislosti. Návrh kombinuje investice do zateplování domů, do solárních kolektorů či výtopen na biomasu, předkládá nové standardy pro developery i prozatímní zásobování tepláren uhlím ze stávajícího dolu Bílina nebo Vršany. Rozpočet programu by činil 16 miliard korun ročně, a to z peněz z prodeje emisních povolenek.

Ministerstvo průmyslu a obchodunavrhuje zajištění přednostních dodávek uhlí pro teplárny, znevýhodnění těžby uhlí pro export, stanovení ceny uhlí podle nejlevnějšího subjektu na trhu, zavedení smluvních limitů - možnost těžit za limity po dohodě vlastníků nemovitostí s těžebními společnostmi a výběr specifické renty za vytěžené uhlí.

V Česku se těží zejména hnědé uhlí a jeho dovoz je podstatně nižší než u černého uhlí. Loni se dovezlo hnědé uhlí za 394 milionů korun, vývoz činil 1,6 miliardy korun. Plánované omezení vývozu hnědého uhlí státem do zahraničí se vztahuje jen na zhruba milion tun ročně. Dovoz černého uhlí do České republiky se v posledních letech postupně zvyšuje. Hlavním dovozcem bylo s uhlím v hodnotě 4,08 miliardy korun Polsko, s dovezeným uhlím za 992 milionů korun následovalo Rusko. Vývoz černého uhlí z Česka je mnohem vyšší než dovoz: v roce 2010 v hodnotě 19,4 miliardy korun. Hlavními odběrateli byly Slovensko, Polsko a Rakousko.

Důležité citáty

"Tvrdí, že ho nic nenutí jít s cenou dolů. Své uhlí přirovnává ke sklepu s kvalitním koňakem. Jen blázen by ho prý prodával pod cenou. Když zákazníci nekývnou na jeho podmínky, nechá ´lahve´ klidně pod zemí, však on je jednou někdo za jeho cenu koupí. Jestli kvůli tomu bude mít v příštích letech zisky o pár set milionů nižší, prý nevadí, Tykač peníze nepotřebuje, má jich dost." Pavel Tykač

„Problém je v tom, že cenu hnědého uhlí nikdo nereguluje. Cenu tepla reguluje stát." Tomáš Drápela

„Není to o tom, že bychom stanovovali cenu uhlí. Tu stanoví trh. V Česku se však dá cena porovnávat, protože tu jsou tři společnosti, které uhlí těží. Podle toho se dá cena spočítat." Martin Kocourek

„Můžeme se nazývat kulturní zemí, když staleté historické dědictví přeměníme během několika let na energii, kterou navíc vyvezeme za hranice?" Václav Havel, bývalý prezident ČR

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.