Dle odborných výpočtů je ale hnědého uhlí u nás dostatek pro příštích 20 let i s platnými územními limity, a pokud budou posunuty limity těžby na lomu Bílina, tak je hnědého uhlí dostatek na dalších 40 let!

Nový ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) zatím hovoří o případném prolomení limitů jen nejasně: „Pokud chceme mít konkurenceschopnou ekonomiku, je otázkou, jakou rychlostí se můžeme dostat k energii, energetika, která bude superzelená a superzdravá, to je absurdní představa," dodal, že by v takovém případě nemohla ekonomika 100% fungovat.

Doufejme tedy, že se nový ministr při sestavování nové energetické koncepce státu na další desetiletí nedostane do rozporu s posledním usnesením trojkoaliční vlády ze dne 21. 9. 2011: „Vláda ukládá ministru průmyslu a obchodu navrhnout ve spolupráci s ministrem životního prostředí a místopředsedkyní vlády a předsedkyní Legislativní Rady vlády vládě do 31. prosince 2011 v rámci aktualizace Státní energetické koncepce a Surovinové politiky opatření zajišťující dostatečné množství uhlí pro systémy centrálního zásobování teplem v České republice, a to bez prolomení územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí", píše se doslova v usnesení vlády.

Problém je v tom, že cenu hnědého uhlí nikdo nereguluje.

Zdá se tedy, že si konečně i vláda uvědomila, že problém nespočívá ani tak v otázce disponibility uhlí jako v zajištění jeho distribuce směrem k teplárnám a energetickým zdrojům obecně. Reaguje tak na nynější deformaci na trhu s hnědým uhlím, kdy sice existuje relativní dostatek volné suroviny, avšak kvůli neakceptovatelnosti ceny požadavované dominantním hráčem se uhlí stává neprodejným. Nerostné bohatství je ze zákona formou majetku výhradně ve vlastnictví státu. Případný zásah do způsobu nakládání s uhlím se proto z pohledu legislativy (i přes neznalost konkrétní podoby takové legislativní úpravy), jeví jako zcela legitimní.