Určitě jste již slyšeli alespoň jeden z uvedených mýtů a sice: mléko zahleňuje, obsahuje antibiotika, mléko je ředěná voda, když mléko, tak pouze „přímo od krávy“, nikoli trvanlivé apod. Na tyto otázky se budeme snažit poskytnout objektivní, odborně podložené odpovědi. Nicméně mléko jako významná komodita v našem stravování a v našich jídelníčcích si zaslouží svůj prostor i pro zcela „obyčejný“ popis jeho významu a složení.

V České republice byla spotřeba mléka a mléčných výrobků v roce 2015 přibližně 242 kg na osobu za rok a samotného mléka 60,5 l na osobu za rok. Mléko a mléčné výrobky mají stejně jako ostatní potraviny živočišného původu vysokou výživovou hodnotu. Obsahují všechny základní živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy) pro pokrytí energeticko-biologických potřeb lidského organizmu, ale také vodu (až 87,5 %). Bílkoviny v mléce patří k plnohodnotným, protože obsahují všechny nezbytné aminokyseliny a jsou velmi dobře stravitelné.

Bílkoviny jsou pro náš organizmus nenahraditelné a plní celou řadu funkcí: jsou součástí hormonů, enzymů, buněčných struktur, zajišťují transport látek a mají významnou roli v imunitním systému. Množství bílkovin se v různých produktech liší, od 3 % u jogurtů a mléka až po přibližně 30 % u tvarůžků.

Přibližně 4 % složení mléka tvoří tuk, který má významnou energetickou funkci pro člověka. Mléčný tuk je dobře stravitelný a je nositelem vitaminů rozpustných v tucích. Trh s mléčnými výrobky nabízí široké spektrum produktů s různým obsahem tuku. Množství může být od 0,5 % u odstředěného mléka až po 82–83 % u másla a 100 % u nyní oblíbeného přepuštěného másla Ghí. U sýrů je uveden tuk v sušině, který vyjadřuje, jaký podíl ze sušiny připadá právě na tuk. Pro ty, kteří se domnívají, že mléko je tučné a má moc kalorií bude možná překvapením, že energetický obsah sklenice polotučného mléka odpovídá energetickému obsahu menšího jablka.

Ze sacharidů je nejvíce zastoupena laktóza neboli mléčný cukr. Jeho obsah je přibližně 4,7 %. Po zpracování mléka na mléčné výrobky se obsah laktózy většinou snižuje. Například v sýrech je koncentrace laktózy zanedbatelná. K rozštěpení laktózy je zapotřebí enzym laktáza, který má nejvyšší aktivitu v počátečních fázích života a s věkem může klesat. Pokud je aktivita laktázy snížena, mluvíme o tzv. laktózové intoleranci. Lépe jsou obvykle snášeny zakysané mléčné výrobky např. jogurt, kefír, podmáslí. Laktóza je významným prebiotikem, podporuje růst žádoucích mikroorganismů a pozitivně ovlivňuje střevní peristaltiku.