Pokusím se tento experiment ve stručnosti a zjednodušeně popsat: Představte si neprůhlednou krabici, do níž na hodinu umístíme kočku a nádobu s jedovatým plynem. Tento plyn může, ale nemusí z nádoby uniknout, co do pravděpodobnosti jsou obě možnosti zcela vyrovnané – totéž platí i o šancích na přežití a usmrcení kočky. Jelikož do krabice nevidíme, nemůžeme s jistotou říci, že plyn unikl a kočka zemřela, stejně jako nemůžeme tvrdit, že plyn zůstal uzavřen v nádobě a kočka žije. Důležité je, že podle principů kvantové mechaniky můžeme uvažovat tak, že dokud je krabice zavřená, kočka je živá a mrtvá zároveň. Který z těchto stavů platí, se dozvíme až ve chvíli, kdy krabici otevřeme.

Ptáte se, co má tato teoretická úvaha společného s jazykem, jestli se tento text nedostal do Jazykáře omylem? Kdepak! Tento experiment je totiž základem jednoho jazykového vtipu, v němž se tematizuje psaní čárky před spojkou nebo: Schrödingerova kočka je živá(,) nebo mrtvá. Před otevřením krabice se věta píše bez čárky před nebo, po otevření pak s čárkou.