Pokusím se tento experiment ve stručnosti a zjednodušeně popsat: Představte si neprůhlednou krabici, do níž na hodinu umístíme kočku a nádobu s jedovatým plynem. Tento plyn může, ale nemusí z nádoby uniknout, co do pravděpodobnosti jsou obě možnosti zcela vyrovnané – totéž platí i o šancích na přežití a usmrcení kočky. Jelikož do krabice nevidíme, nemůžeme s jistotou říci, že plyn unikl a kočka zemřela, stejně jako nemůžeme tvrdit, že plyn zůstal uzavřen v nádobě a kočka žije. Důležité je, že podle principů kvantové mechaniky můžeme uvažovat tak, že dokud je krabice zavřená, kočka je živá a mrtvá zároveň. Který z těchto stavů platí, se dozvíme až ve chvíli, kdy krabici otevřeme.
Ptáte se, co má tato teoretická úvaha společného s jazykem, jestli se tento text nedostal do Jazykáře omylem? Kdepak! Tento experiment je totiž základem jednoho jazykového vtipu, v němž se tematizuje psaní čárky před spojkou nebo: Schrödingerova kočka je živá(,) nebo mrtvá. Před otevřením krabice se věta píše bez čárky před nebo, po otevření pak s čárkou.
Je tomu opravdu tak? Může se tatáž věta psát jednou s čárkou a jednou bez čárky? Abychom na tuto otázku odpověděli, připomeňme si pravidla pro psaní čárky před spojkou nebo. V Akademické příručce českého jazyka se dočteme, že čárku před nebo nepíšeme, má-li význam slučovací. V takovém případě spojuje možnosti, které jsou libovolně zaměnitelné, případně mohou nastat obě zároveň: Podejte nám zprávu písemně nebo telefonicky. To je případ i Schrödingerovy kočky zavřené v krabici – podle výše uvedené teorie je v danou chvíli (zároveň) živá i mrtvá. Chceme-li tento význam naznačit, čárku před nebo nenapíšeme: Schrödingerova kočka je živá nebo mrtvá.
V Akademické příručce českého jazyka se dále uvádí, že čárku před nebo píšeme, je-li tato spojka užita ve významu vylučovacím, jmenované varianty nejsou volně zaměnitelné: Jste opravdu spokojení, nebo se potýkáte s problémy? Peníze, nebo život! Naše zkušenost se světem nám říká, že živočichové mohou být (buď) živí, nebo mrtví, obě možnosti nemohou platit zároveň. Aplikujeme-li toto pravidlo na větu o Schrödingerově kočce, musíme uznat, že po otevření krabice může platit jen jedna z možností. Uvedenou větu tedy budeme psát s čárkou: Schrödingerova kočka je živá, nebo mrtvá. Stejnou logiku však můžeme použít i na kočku zavřenou v krabici: Pokud nebudeme uvažovat v mezích kvantové mechaniky, ale uplatníme svou znalost světa, pak nelze vyloučit ani psaní věty s čárkou ve chvíli, kdy je kočka zavřená v krabici: Schrödingerova kočka je živá, nebo mrtvá.
Analyzovaná věta je zajímavým dokladem toho, jak se do pravopisu mohou promítat mimojazykové okolnosti. Podobně se ve westernech můžeme setkat se spojením typu hledá se bandita Joe, živý nebo mrtvý. V tomto případě nepíšeme před spojkou čárku, neboť není důležité, která z možností nastane, ať bude bandita předán úřadům živý, či po smrti. Rozdíl mezi smrtí a životem je tak v zásadě důležitý jen pro onoho banditu. A vlastně i pro Schrödingerovu kočku.
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
