Ano. Chudoba je zde. A nespadla z nebe. Je nevyhnutelným důsledkem mnoha chybných rozhodnutí představitelů EU a plodem dlouhodobě nesmyslné politiky, která nadřadila ideologické sociálně-inženýrské cíle nad zájmy rodin, národů, obyvatel. Místo nějaké sebereflexe, místo okamžitého zatáhnutí za záchrannou brzdu však jedeme dál a Óda na radost k tomu vyhrává ostošet.

Když někdo v minulých letech varoval, že boj s podnebím nás přijde drasticky draho a ohrozí prosperitu stovek milionů lidí, dostalo se mu pošklebování, že Green Deal je naopak příležitostí k rozvoji nových technologií, k levnější energii a bude impulsem pro nakročení k sofistikovanější ekonomice. Dokonce bylo možné ještě před pár týdny zahlédnout titulek „Ona tady je nějaká bída? A mohl bych ji vidět?“

Když někdo v minulých letech varoval před fiskální expanzí, před ohromnými a neřešenými deficity veřejných financí, byl okřikován, že zdroje tu jsou a že z hospodářských potíží se nelze proškrtat. Výsledkem je inflace, která za poslední rok ukrojila hodnotu sto osmdesáti korun z každé naspořené tisícovky. A nepochybně bude pokračovat.