Určitě jste si toho také všimli. Českou mluvu zaplevelilo nové redundantní neboli výstelkové slovo. Jakoby. Někteří lidé jsou schopni použít ho i třikrát v jedné větě. Jeho invazi jsem zaregistroval teprve před pár lety, ale v posledních měsících už je z jakobování hotová záplava. Začalo to u mladých, ale teď se Jakobové šíří napříč generacemi jako nákaza.

Kde jsou ty zlaté časy, kdy jsme jako výstelku používali krásné slovo „vole“. Bylo to takové osobní, přímé, vlastně docela čisté. A frekvencí užívání se původní pejorativní nádech úplně vytratil, takže se nikdo ani nemohl urazit. Pak voly následovala prostota. Dodnes od některých lidí slyším slovo „prostě“ tak často, že mám chuť si dělat čárky. Ale i to je proti Jakobům pouhá selanka.