Už skoro tři měsíce máme svého prvního přímo voleného prezidenta.  Prosazovatelé přímé volby by měli být nadšeni. Takových let čekání a nyní konečně zažívají splněný sen.

Jenže oni nadšeni nejsou. Veřejnou diskusí cloumá téma prezidentských pravomocí. Že prý je prezident nadužívá. Že prý by měly být okleštěny. Říkají to hlavně ti, kterým široký rozsah prezidentských pravomocí nijak nevadil, dokud na Hradě úřadoval prezident Havel. Ale říkají to hlavně ti, kdo se léta za přímou volbu prezidenta bili.

Neslyšeli varování, že přímá volba není žádným všelékem, který nalije novou sílu naší demokracii. Neslyšeli varování, že prezidentská volební kampaň rozhodně nebude méně kontroverzní, než volba nepřímá. A hlavně neslyšeli varování, že přímo volený prezident – ať už jím bude kdokoli – bude cítit sílu svého mandátu a bude mít daleko méně ochoty ke vstřícnosti vůči ostatním ústavním institucím.