Lidovci učinili rozhodný krok směrem k budoucnosti. Od nynějška si budou říkat lidovci. A proč? Protože prý jsou moderní. No, přijmout po sto letech svůj název, to moc moderně nepůsobí, ale upřímně: je úlohou lidovců být moderní? Od toho tu máme jiné kabrňáky. A v tom je celý problém lidovců.

Lidovci existují 105 let. To se tehdy daly dohromady asi čtyři levicové křesťansko-sociální strany s katolickou národní stranou a měli jsme tu stranu, reprezentující převážně zemědělské zaměstnance. Zatímco tehdejší sociální demokracie byla spíše stranou městských kvalifikovaných dělníků, lidovci byli spíše stranou bezzemků bez vzdělání. A z povahy věci ještě více vlevo než socani. Zvláště poté, když se o dva roky později od sociální demokracie odloupli komunisté.

Z lidovců si lidé dělali po celá léta legraci. To kvůli jejich oportunismu a osobitému přístupu k vlastním zásadám. „Naším heslem budiž rozhodné MOŽNÁ.“ No, srandičky. V každém případě se lidovci na sto let stali samozřejmou součástí českého politického spektra. Neobešla se bez nich žádná koalice, ba ani komunisty řízená Národní fronta. Přesto měli lidovci se svým opatrnickým přístupem svou specifickou roli. Čekalo se od nich, že to oni budou dávat pozor, aby se politika nezvrhla v bezhlavou demolicí vlastních civilizačních základů. Většinou se ale čekalo marně.