A nejen vy, ale že stejný dluh udělalo každé z vašich malých dětí či vaši prarodiče, co jsou už dávno v důchodu? Prostě úplně všichni? Že to nevíte? Přesto je tomu tak.

Když nám dnes ohlásili, že vláda za prvních pět měsíců letošního roku zasekla sekyru ve výši rekordních 270 miliard (což je skoro tolik, kolik byl plánovaný schodek na celý letošní rok), tak to moc nikomu neřekne. Ale v přepočtu na obyvatele, včetně malých dětí a stařečků, včetně nemohoucích invalidů, studentů, nezaměstnaných, to dělá za oněch pět měsíců 27 tisíc korun na hlavu. A na den to činí 180 korun na každého z nás. Copak by si mohl někdo z nás dovolit udělat denně útratu třeba v drogerii za 180 korun a odcházet bez placení? Každý den? A všichni ti, kdo nevydělávají, tak úplně totéž? Nemyslitelné.

Ale vláda přesně takový dluh dělá každý den za nás. A nemylme se, s veřejnými dluhy to není tak, že to až jednou budou někdy muset platit naši potomci. Platíme to všichni už teď, nepřímo. Vládní výdaje, na které stát nemá, tedy výdaje na dluh, se promítají ihned do inflace, a ta nás okrádá všechny. Leze nám do peněženek a snižuje reálnou hodnotu jejich obsahu. Nejvíce na raketově rostoucí zadlužování doplácejí adresáti fixních příjmů, tedy zaměstnanci a důchodci. A také ti, co si něco naspořili. Hodnota jejich úspor klesá každý den.