Lidem, kteří volají po zrušení poslanecké imunity, má být odebráno volební právo, protože si ho neváží… Dětinské je i volání po imunitě, vztahující se pouze na tzv. projevy v parlamentu. Současná praxe nám ukazuje, že orgány činné v trestním řízení jsou schopné ve vlastním nebo cizím zájmu obvinit kohokoliv z čehokoliv a po jeho totálním společenské likvidaci mu po průtazích hodit nějakou tu almužnu a zmínku o pochybení, ke kterému u nás opravdu, ale opravdu, nedochází každý den, ale asi jen tak třistakrát ročně…

Celé generace našich předků bojovaly za prosazení demokratické, volené, zákonodárné moci. Obětovaly tomu své existence, svobodu i životy. Chtěly její ochranu před zvůlí moci výkonné a konec konců i soudní, protože jen zcela přitroublý jedinec si může myslet, že se nikým nevolení soudci budou starat o práva lidu. Tím nechci říci, že se mezi nimi takoví morálně pevní jedinci nenajdou, ale většinově budou soudci vždy prosazovat vůli vládnoucích elit a to o to ochotněji, čím více s nimi budou spjati. Dokud nebudeme své soudce, státní zástupce a regionální policejní velitele volit, pak před nimi musíme své zástupce systematicky chránit. Je smutné sledovat, jak jsme na odkaz a oběti našich předků, včetně těch, kteří se nesmířili s praxí reálného socialismu, rezignovali a stáváme se ochotnými nesvéprávnými ovcemi. Jde z toho až strach, jak je staleté úsilí a obětování snadno prodáno ve jménu osobního pohodlí a víry ve spravedlivého drába.

Poslanci a zastupitelé na všech úrovních jsou lidmi, kteří jsou výsledkem naší demokratické volby. Nejsou to pouze zástupci těch, kteří je volili, jsou to zástupci nás všech. Volební úspěch z nich rozhodně nečiní svaté, ale mělo by být minimálním požadavkem, že je prostě nelze odstřelit policejním usnesením první ranou. Je jistě pravdou, že je to právě úroveň našeho zájmu o politické dění, která vede jednak k nižší kvalitě naší volby a samozřejmě i k neúctě k volbě samé. Na straně druhé, pokud si nebudeme svou volbu chránit a její ochranu aktivně prosazovat, pak je zbytečné volby organizovat a hlavně se jich účastnit. Stačilo by přitom jediné. Kromě výjimečných případů držet zásadu, že voleného zástupce lze stíhat až po uplynutí následného volebního období. Pak by byla naděje uvěřit, že státním zástupcům jde skutečně o potrestání jeho skutků, jakkoliv minulých, a nikoliv o okamžité potlačení nebo o likvidaci jeho osoby a jejího aktuálního vlivu.