Podstatnou tezí Hamleta je podle mého názoru sousloví …je cosi shnilého v království dánském… a klíčovým slovem je slůvko „cosi“… Nikdo neví s určitostí, co to je vlastně shnilého. Celý Hamlet stojí na domněnce, že došlo k bratrovraždě, zdrojem informace o ní je jakási vidina nebo vidění či snad halucinace. Možná to byl jen sen. Prostě, jak říkají Slováci: „Idě taký chýr, že bolo volačo vo volačom…“

Nepochybné jsou na počátku Shakespearovy tragédie jen dvě věci. Král zemřel a královna vdova se vdala za jeho bratra. Stalo se tak ve lhůtě, která není u vdovy společensky obvyklá, možná by dokonce nebyla společensky únosná, ale jak dobře víme, etiketa je to, co činí královna nebo císařovna. Tedy, co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi. Nicméně i takový malý lapsus stačí spořádaným středním vrstvám, strážcům společenské morálky, k tomu, aby věc označily jako nesouladnou s kostelním pořádkem, jako znak prohnilosti elit, tedy je cosi shnilého…, protože říci, co a kdo by mohlo bolet. Navíc hniloba elit střední třídě tradičně neodolatelně voní a její odsudky jsou pohříchu více o kyselých hroznech než o skutečné morálce. Ale není kouře bez ohně a ten může hřát i spalovat. Hamlet však bere fámu či domněnku o bratrovraždě za bernou minci, shromažďuje indicie a šíří kolem sebe atmosféru, která vede celkem neúprosně ke skutečnému velkému neštěstí v královské rodině. Nic není buď dobré, nebo špatné, naše myšlení dělá věci dobrými nebo špatnými , jak se praví v Hamletovi.

Necelé dva měsíce před volbami stojíme i my před obrazem toho, že je něco shnilého ve státě českém. Máme v tom celkem jasno, byť každý trochu jinak. Vidíme kolem sebe spoustu věcí, které se nám nelíbí a jsou uvozovány fakty, která jsou neoddiskutovatelná. Horší už je to v okamžiku, kdy začínáme tyto skutečnosti ohýbat k obrazu svému, interpretovat jako zlý úmysl, hledat viníky, nacházet je bez ohledu na skutečnou vinu, soudit je a trestat. Mějme na paměti, že Hamletovo vyšetřovatelské a sudičské kutilství končí hromadou mrtvol a rozvráceným královstvím. Hamlet vyřešil problém hniloby v království tím, že odstranil království… Je to metoda velmi destruktivní, ale zdá se mi, že u nás jdeme docela důsledně v Hamletových stopách.