Země, kde zákony umožňují pronásledovat rozhodnutí demokraticky zvolených lidí, jenom proto, že někdo napíše trestní oznámení, které předá nejen orgánům činným v trestním řízení, ale i médiím, je zemí nešťastnou. Média ráda organizují štvanice na kohokoliv, protože to dobře prodává noviny a inzerci. Výsledkem je nakonec soudní rozhodnutí, které ať už je jakékoliv, směřuje většinově už k lidem nejen společensky, ale často i sociálně a zdravotně zcela zničeným. Samotné vyšetřování v přímém přenosu, včetně úniků ze spisů a vláčení údajných sprostých podezřelých mediálním blátem vede k tomu, že rozsudek už prakticky nikoho nezajímá. Případy, jakým byla kauza a následný život Věry Jourové, jsou čestnými výjimkami. Je příznačné, že za pokus o zničení několika životů nebyl nikdo potrestán a peníze stát vydal až na základě usnesení soudu. Sama výkonná moc svou vinu nikdy nepřiznala.
Pokud máme takový systém spravedlnosti, který dokáže paralyzovat celou radu, nebo zastupitelstvo jenom proto, že se někomu nelíbí jeho rozhodnutí, pokud se bude policie vrhat dílem na oznámení, dílem na objednávku, ochotně na lidi, které jsme si zvolili, a systematicky je ničit a šířit mezi nimi strach, pak je něco úplně špatně. Navíc poslední zpráva BIS naznačuje, že by policie měla mezi lidmi, kteří mají od nás volební mandát, řádit ještě více, protože se tam prý neefektivně nakládá s veřejnými prostředky. Nejde však jenom o zvolené zástupce. Známe i příklady toho, že se policie dala několik hodin před volbami do naprosto otevřeného ovlivňování dokonce parlamentních voleb. Prokázáno nakonec nebylo vůbec nic, ale výsledky voleb to nepochybně ovlivnilo. Podobně to dopadlo i s útokem orgánů činných v trestním řízení na vládu Petra Nečase, i když tam existuje naděje, že bude shledáno, že nebyly uhrazeny daně za jakési kabelky.
Špatně je především to, že nemáme žádnou možnost svou volbou na kvalitu a složení orgánů činných v trestním řízení dosáhnout. Policisté nám mohou klečet za krkem kvůli předčasnému vstoupení na přechod, mohou beztrestně mlátit a kopat do zadržených, ale my nemáme žádnou možnost to změnit. Přitom volby soudců, státních zástupců a policejních náčelníků nejsou ve světě ničím nestandardním. Měli bychom se zajímat o možnost, jak dosáhnout toho, aby protagonisté našeho takzvaného nezávislého vyšetřování a souzení byli daleko více závislí na hlasech voličů a chránili jejich zájmy.
Ovšem to by byla velká práce a ono se o pronásledování našich zastupitelů a radních, stejně jako poslanců, ministrů a premiéra tak pěkně sleduje a poslouchá. Vůbec nám přitom nedochází, že tím někdo znevažuje a znehodnocuje naši volbu a nás samotné. Nejsou to tedy jenom zákony, které staví politiky do role lidí, na jejichž rozhodnutí nezáleží, protože je může odstřelit jakýkoliv jen trochu šikovnější policista, který je zcela nedotknutelný, i když soud ukáže, že šlo o naprostý nesmysl. Je to atmosféra závisti a škodolibosti ve společnosti, která takovému likvidování politiků nahrává. Rovněž tolik oblíbené nalézání pravdy pomocí trestních oznámení je živnou půdou, ze které vyrůstá současný neblahý stav věcí.
Snad absurdita celého procesu před Městským soudem a absurdita celého vyšetřování kauzy Opencard, na které upozornila parlamentní vyšetřovací komise, přispěje k nějaké změně, která by tento Kocourkov a zvůli orgánů činných v trestním řízení systémově napravila. Právě proto, že takto absurdní nemůže být nějaký exces, takto absurdní musí být celý systém. Je příznačné, že o osud výsledků práce parlamentní komise se nikdo příliš nezajímá. Pokud budeme v tomto přístupu pokračovat, pak můžeme na celý demokratický systém rezignovat a rozhodovací společenský proces ponechat v rukách policie, státního zástupce a výjimečných případech soudce…Ostatně, současná společenská praxe už k tomu má docela blízko.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
