Země, kde zákony umožňují pronásledovat rozhodnutí demokraticky zvolených lidí, jenom proto, že někdo napíše trestní oznámení, které předá nejen orgánům činným v trestním řízení, ale i médiím, je zemí nešťastnou. Média ráda organizují štvanice na kohokoliv, protože to dobře prodává noviny a inzerci. Výsledkem je nakonec soudní rozhodnutí, které ať už je jakékoliv, směřuje většinově už k lidem nejen společensky, ale často i sociálně a zdravotně zcela zničeným. Samotné vyšetřování v přímém přenosu, včetně úniků ze spisů a vláčení údajných sprostých podezřelých mediálním blátem vede k tomu, že rozsudek už prakticky nikoho nezajímá. Případy, jakým byla kauza a následný život Věry Jourové, jsou čestnými výjimkami. Je příznačné, že za pokus o zničení několika životů nebyl nikdo potrestán a peníze stát vydal až na základě usnesení soudu. Sama výkonná moc svou vinu nikdy nepřiznala.

Pokud máme takový systém spravedlnosti, který dokáže paralyzovat celou radu, nebo zastupitelstvo jenom proto, že se někomu nelíbí jeho rozhodnutí, pokud se bude policie vrhat dílem na oznámení, dílem na objednávku, ochotně na lidi, které jsme si zvolili, a systematicky je ničit a šířit mezi nimi strach, pak je něco úplně špatně. Navíc poslední zpráva BIS naznačuje, že by policie měla mezi lidmi, kteří mají od nás volební mandát, řádit ještě více, protože se tam prý neefektivně nakládá s veřejnými prostředky. Nejde však jenom o zvolené zástupce. Známe i příklady toho, že se policie dala několik hodin před volbami do naprosto otevřeného ovlivňování dokonce parlamentních voleb. Prokázáno nakonec nebylo vůbec nic, ale výsledky voleb to nepochybně ovlivnilo. Podobně to dopadlo i s útokem orgánů činných v trestním řízení na vládu Petra Nečase, i když tam existuje naděje, že bude shledáno, že nebyly uhrazeny daně za jakési kabelky.