Velkou odpovědnost za průběh přijímacího řízení nese vláda, potažmo instituce k tomu stvořené – CERMAT i školní inspekce. Už léta však český vzdělávací systém se, navzdory všemu, čím dál více podobá divně naprogramovanému stroji, jako by jeho cílem bylo zbavit se talentovaných žáků, budoucích studentů. Systém účelově diferencuje rovnocenný přístup k dosažení vyššího vzdělání, posléze povolání. Záměrnou eliminaci dětí ze vzdělávacího systému nelze nazvat jinak než segregací.
Přijímací řízení ve svém důsledku funguje jako důmyslný systém zla. Zkoušky na bázi testů pouze z matematiky a češtiny nejen zkreslují a obsahově nedostačují, ale horší je, že ani v nejmenším nevypovídají o studijních schopnostech ani o talentu uchazeče. Letošní testy neodpovídaly ani věku ani nenavazovaly na učivo, stanovené rámcovým vzdělávacím programem pro první stupeň základních škol, dokonce pro jedenáctileté a starší uchazeče v nich nebyl podstatný rozdíl!
Jen namátkou zalistuji v jednom z nich, v testu z matematiky na jednom pražském osmiletém gymnáziu. Zadání: Každá bytost na planetě Zorstar má tři nohy a zároveň má buď tři oči, nebo čtyři oči. Na náměstí se sešly bytosti, které měly dohromady 84 nohou. Mezi nimi bylo tříokých bytostí o 8 více než čtyřokých. Otázka zněla: Kolik očí měly dohromady všechny bytosti, které se sešly na náměstí? Vzhledem k tomu, že úloha byla určena dětem, které přicházely z prvního stupně, kde se rovnice o dvou neznámých ještě neučí, jde evidentně o zákeřný úkol. Když pominu – promiňte mi ten výraz – stupiditu „příběhu“, i ta tomu totiž nasvědčuje!
Nebo se pletu a šlo o učení hrou? Těžko říci! Možná existuje i jiná cesta výpočtu, nejsem učitelka matematiky. Vím ale, že často bývá více cest, nejen v matematice, autor úlohy však nevzal v úvahu časový stres a věk dítěte. Toť jisté. Tím se nezabývala ani školní inspekce ani CERMAT, kdyby tak někdo z nich učinil, nemohl by takový úkol figurovat v žádném testu, natož u toho přijímacího! CERMAT však zarytě tvrdí, že jeho pedagogická komise vše pečlivě zkoumá… Těžko uvěřit. Je to spíše na omluvu a důvod pro výměnu členů takové povedené komise! A školní inspekce k tomu raději ani muk!
A testy z češtiny také vyvolávají rozpaky. Z výuky na prvním stupni téměř vymizela poezie, básničky prý zbytečné zatěžují dětskou mysl… No, dobrá. Pak je ale nepochopitelné, proč test u přijímacího řízení začíná rozborem básničky Pavla Šruta Hrabě Drákula, která má osm slok…!? Skutečnost, že správné odpovědi na některé otázky z českého jazyka nebyly jednoznačné, raději pomíjím, pomíjím i to, že samotná zadání nevykazovala právě příkladnou češtinu…
Nejhorší ale na závěr. Rodiče, aby alespoň trochu zvýšili šanci na úspěch svého dítěte, zvláště u přijímaček na osmiletá gymnázia, byli nepřímo nuceni zaplatit tzv. přípravné kurzy, částka se pohybovala od čtyř a více tisíc korun, jak uváděla média. Nikoho na ministerstvu školství ani na chvilku nenapadlo, jak si mají v tomto případě poradit rodiny s více dětmi a nižšími příjmy? Je jich snad v Čechách tak málo, že nestojí ani za řeč? Uvědomuje si politická moc, že tímto nerovným přístupem k dětem zle ovlivňuje vzdělanost?
Výroky o bezplatnosti vzdělání, o rovných šancích a rovnosti před zákonem, kterými se zaštiťuje každá vláda, jsou už dávno jen trapná rétorika. Platí, že dítě z ekonomicky slabších poměrů nemá v naší zemi budoucnost, přesněji – vyšší a kvalitnější vzdělání je pro něj často nedosažitelné. Znamená to také, že narodí-li se do chudší rodiny, je tedy jeho příslušnost k nižší společenské vrstvě daná jednou provždy.
Jak je možné, že stát, který si říká moderní, ohání se Evropskou unií, vzdělanostní společností a jako svou prioritu deklaruje vzdělání obyvatel, může toto dopustit? Otázek přibývá, odpovědi v nedohlednu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
