Informace o tom, že se v souvislosti s novým zákonem o státní službě začalo uvažovat o neuznávání diplomu z tohoto světoznámého diplomatického učiliště, byla v této debatě velice příjemným zpestřením, ale od začátku se nejspíš nemohlo jednat o víc než škodolibý vtípek předkladatele takového návrhu, který nemohl dopadnout jinak, než jak dopadl, tedy smetením takové možnosti z jednacího stolu.
Je nutno na úvod tohoto příspěvku k výše uvedené diskuzi zopakovat, že absolventi MGIMO jsou nepochybně velice kvalitně připravení na výkon zahraniční služby a patří mezi nejlépe profesionálně vybavené české diplomaty. Stejně tak je pravda, že před rokem 1989 prakticky neexistovala jiné cesta ke vzdělání adekvátnímu pro práci v zahraniční službě, než právě MGIMO. Tím ale výčet pozitiv, spojených se studiem MGIMO a následným uplatněním absolventů v diplomacii demokraticky fungujícího státu bohužel prakticky končí. Proti tomu ovšem stojí nikoli nepodstatné otázky, především pak tyto:
Jaké základní hodnoty mohl vyznávat ten, kdo dobrovolně nastoupil do vysoké školy v komunistickém Sovětském svazu, tedy v zemi, která po dlouhá léta okupovala naši vlast, aby se tam vyučil, jak sloužit komunistické diplomacii a často také její rozvědce?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: konzervativnilisty.cz