K tomuto zjištění dospěla nevládní organizace Naši Politici, která analyzovala změny v osmi strategických státních firmách od dubna minulého roku. Z jejích závěrů dále vyplývá, že neexistuje žádná systematická veřejná kontrola toho, kdo v radách zasedá či na základě čeho jsou kandidáti nominováni. Stát do nich vybírá jen málo osob s manažerskou zkušeností získanou ve velkých společnostech, o to častěji v nich zasedají ministerští úředníci.
V současné době stát ovládá kolem stovky podniků a obchodních společností s ročním obratem přes 560 miliard korun.
O něco méně „straníků“ než za Nečase
Sobotkův kabinet během prvního roku provedl v porovnání se dvěma předchozími vládami – Rusnokovou a Nečasovou – nejrazantnější změny v orgánech státních podniků. Od jeho nástupu zaznamenaly představenstva a dozorčí rady v analýzou sledovaných podnicích 62 personálních změn. Oproti tomu Nečasův kabinet jich stihl za první rok 55, Rusnokova přechodná vláda 34 za necelých sedm měsíců své existence.
V jednom ohledu si ale současná vláda vede lépe než její předchůdkyně. Zatímco za Nečase byla více než polovina (56 procent) všech nových jmen v řídících a dozorčích orgánech spojena s jednou z vládních stran, dnes lze podle analýzy toto propojení vysledovat jen zhruba u třetiny členů (34 procent). Úřednický Rusnokův kabinet se politickým nominacím spíše vyhýbal.
Autoři ovšem upozorňují na fenomén, který do obsazování uvedených postů přinesl v širším rozsahu až vstup Andreje Babiše do politiky. Ministerstvo financí sice nevysílá jako zástupce státu přímo lidi napojené na stranický sekretariát, zato v nich ale nyní objevují jména spojená s Babišovým byznysem resp. skupinou Agrofert.
Na spolustraníky přitom podle analýzy nejvíce spoléhá lidovec Marian Jurečka. Jím řízený rezort zemědělství mezi nimi vybíral kandidáty do představenstev a dozorčích rad sledovaných podniků nejčastěji.
Volte nás a zařídíme změnu!
Pochybnosti spojené s působením politiků na lukrativních místech v orgánech státních firem vedly mimo jiné k pádu Nečasovy vlády. Policie podezírala poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra, že za významné posty ve státních firmách umožnili další existenci kabinetu. Soud sice jejich stíhání nakonec zastavil, vzhledem k rozruchu, který případ vzbudil, se ale politici před nadcházejícími volbami začali předhánět ve slibech na změnu pravidel.
Sdružení Rekonstrukce státu tehdy předložila kandidátům požadavek na přijetí devíti zákonů, mezi nimiž je i norma upravující výběr zástupců do dozorčích rad. Drtivá většina z dnešních koaličních poslanců – včetně pozdějšího premiéra Sobotky a ministra financí Babiše – se k jejich prosazení zavázala podpisem.
Zákon a přesná pravidla stále chybějí
Nová vláda poté slíbila zákon připravit. Nedlouho po svém jmenování také kabinet ustanovil Vládní výbor pro nominace (každá ze tří koaličních stran v ní má jednoho zástupce), který ministerstvy navrhované kandidáty schvaluje. Podle tehdejších slov premiéra Sobotky měl výbor garantovat, že se do dozorčích rad společností s účastí státu budou dostávat výhradně lidé kompetentní, bezúhonní a bez střetů zájmů.
Jaká je tedy situace rok poté?
Návrh zákona stále není na světě. Ministerstvo financí jej mělo předložit již minulý rok, ale šéf resortu Babiš se k němu stavěl zpočátku velmi skepticky. Letos v únoru přinesla Česká televize zprávu, že se norma na jeho ministerstvu přeci jen připravuje. Počítá například se zřízením výběrové komise, kodexem, jakým by stát měl vykonávat vlastnická práva, přezkušování nových členů dozorčích rad a představenstev atd. Alternativní návrh mezitím předložila skupina devíti senátorů.
Čeho si výbor nevšiml
A jak si vede již fungující koaliční výbor pro nominace? Autoři analýzy připouštějí, že může mít vliv na menší počet „stranických“ zástupců v radách. S bezúhonností a případným střetem zájmů, o nichž hovořil před rokem Sobotka, je to ale horší.
Analýza například upozorňuje na skutečnost, že v zápise z jednání výboru není ani zmínka o případném střetu zájmů Tomáše Vrby, který byl navržen do dozorčí rady Lesy ČR. Vrba dříve působil u společnosti, která vedla s tímto státním podnikem soudní spor o miliardové pohledávky.
V jiném případě chybí jakákoliv informace o odvolání kandidáta z jeho předchozího působení v polostátním podniku kvůli předražené zakázce či fakt, že navrhovaný figuroval na seznamu tzv. „rychlostudentů“ plzeňské právnické fakulty sestaveném vyšetřovací komisí v roce 2010.
Psáno pro HlidaciPes.org, Ústav nezávislé žurnalistiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
